Momentum ETF vycházejí z jednoduchého investičního principu: akcie, kterým se v poslední době dařilo lépe než ostatním, mohou ve svém růstu pokračovat. Namísto výběru společností především podle jejich ocenění nebo očekávaných zisků využívají tyto fondy systematická pravidla k rozpoznání silných cenových trendů. Využívání tohoto přístupu však vyžaduje pravidelné úpravy portfolia, které mohou přinášet dodatečné náklady, riziko koncentrace i daňové důsledky. Pro investory je proto důležité pochopit, jak momentum ETF měří výkonnost, vybírá jednotlivé akcie a omezuje náklady spojené s obchodováním.
Co je momentum ETF?
Momentum ETF je burzovně obchodovaný fond, který investuje do cenných papírů vykazujících relativně silnou výkonnost v nedávném období. Jeho strategie vychází z takzvaného momentum faktoru, tedy jevu popsaného ve finančním výzkumu, podle něhož akcie překonávající své konkurenty v předchozích měsících měly historicky někdy tendenci dosahovat nadprůměrných výsledků i v následujícím období.
Na rozdíl od tradičních ETF vážených podle tržní kapitalizace, které přidělují větší podíl společnostem s vyšší tržní hodnotou, momentum ETF systematicky upřednostňují akcie se silnějšími cenovými trendy.
Cílem přitom není nutně najít fundamentálně podhodnocené společnosti. Strategie se místo toho snaží využívat přetrvávajícího růstu akcií, které se na trhu dostaly do popředí.
Představme si například situaci, kdy akcie výrobců polovodičů dlouhodobě posilují. Momentum ETF může postupně zvýšit zastoupení těchto společností ve svém portfoliu. Pokud však jejich relativní výkonnost začne slábnout, fond může při další úpravě portfolia příslušné pozice omezit nebo zcela prodat.
Právě tím se momentum investování zásadně liší od tradiční strategie nákupu a dlouhodobého držení investic. Složení portfolia se mění podle toho, které společnosti aktuálně vykazují nejsilnější cenové trendy.
Ne všechny momentum ETF však postupují stejně. Jejich výsledky se mohou výrazně lišit podle způsobu měření momenta, četnosti úprav portfolia a pravidel omezujících obchodování.
Mohlo by vás zajímat: Nemovitostní ETF: Jak investovat do realit prostřednictvím fondů REIT
Jak momentum ETF měří výkonnost akcií?
Základem momentum ETF je systém hodnocení, který porovnává nedávnou výkonnost jednotlivých akcií v rámci předem stanoveného investičního souboru.
Většina zavedených strategií sleduje spíše střednědobé cenové pohyby než krátkodobé výkyvy.
Mezi nejčastěji používaná období patří šest a dvanáct měsíců.
Šestiměsíční výnos zachycuje aktuálnější tržní trendy, zatímco dvanáctiměsíční období poskytuje širší pohled na dlouhodobější vývoj ceny akcie.
Některé metodiky z výpočtu záměrně vynechávají poslední měsíc. Vycházejí totiž z výzkumu naznačujícího, že velmi nedávné cenové pohyby mohou mít tendenci ke krátkodobému obratu.
Například společnost S&P Dow Jones Indices používá dvanáctiměsíční momentum upravené o riziko, přičemž poslední měsíc do výpočtu nezahrnuje.
Jiné metodiky kombinují několik časových horizontů.
Momentum strategie společnosti MSCI například pracuje se šestiměsíční a dvanáctiměsíční výkonností upravenou o riziko. Díky tomu dokáže současně vyhodnocovat kratší i delší cenové trendy.
Proč je důležité zohledňovat riziko?
Samotný růst ceny ještě nemusí znamenat, že má akcie kvalitní investiční momentum.
Představme si dvě hypotetické společnosti. První za dvanáct měsíců posílila o 30 % a její cena přitom rostla relativně stabilně. Druhá zdražila o 40 %, ale její akcie během roku zažívaly výrazně větší výkyvy a několik prudkých propadů.
Strategie založená výhradně na dosaženém výnosu by upřednostnila druhou společnost. Přístup zohledňující riziko však může dát přednost první.
Jednoduchý výpočet může vypadat následovně:
Momentum upravené o riziko = Historický výnos ÷ Roční volatilita
Volatilita vyjadřuje, jak výrazně výnosy akcie v čase kolísají.
Vyšší skóre obecně znamená, že akcie dosáhla silnějšího výnosu vzhledem k míře kolísání své ceny.
Skutečné momentum indexy však často používají složitější matematické postupy. Výsledné skóre mohou například standardizovat napříč sledovanými společnostmi nebo stanovovat maximální váhu jednotlivých akcií v portfoliu.
Praktický příklad: Jak momentum ETF vybírá akcie z pěti společností
Abychom pochopili, jak momentum ETF rozhoduje o výběru investic, představme si pět fiktivních společností působících v různých odvětvích.
Předpokládejme, že fond hodnotí jejich výnos za šest a dvanáct měsíců, přičemž obě sledovaná období končí jeden měsíc před datem hodnocení.
Model postupuje ve třech krocích.
Nejprve vypočítá historický výnos za obě období. Poté z nich stanoví průměr, přičemž každému období přidělí váhu 50 %. Nakonec tento průměr vydělí roční volatilitou příslušné akcie.
Výsledný vzorec tedy vypadá následovně:
Momentum skóre = [(6měsíční výnos × 0,5) + (12měsíční výnos × 0,5)] ÷ Roční volatilita
Všechny vstupní hodnoty musejí být vyjádřeny ve stejných jednotkách. Výsledné skóre slouží k relativnímu porovnání akcií, nikoliv jako předpověď budoucího výnosu.
Následující údaje jsou pouze modelové.
1. místo: Beacon Healthcare
Společnost Beacon Healthcare dosáhla za šest měsíců výnosu 21 % a za dvanáct měsíců 30 %. Její roční volatilita činila 18 %.
Průměrný výnos dosahuje 25,5 %, což odpovídá momentum skóre 1,42.
Přestože Beacon nevykázala nejvyšší absolutní výnos, díky relativně nízké volatilitě získává nejlepší hodnocení po zohlednění rizika.
2. místo: Aster Technology
Akcie společnosti Aster Technology posílily za šest měsíců o 28 % a za dvanáct měsíců o 45 %. Roční volatilita činila 30 %.
Průměrný výnos 36,5 % vytváří momentum skóre 1,22.
Společnost vykazuje výrazné cenové momentum, avšak vyšší volatilita její výsledné hodnocení snižuje.
3. místo: Cedar Industrials
Společnost Cedar Industrials dosáhla šestiměsíčního výnosu 16 % a dvanáctiměsíčního výnosu 25 %.
Při volatilitě 20 % vychází průměrný výnos na 20,5 % a momentum skóre na 1,03.
Cedar tak obsazuje třetí místo, přestože její absolutní zhodnocení zaostává za některými konkurenty.
4. místo: Delta Energy
Akcie společnosti Delta Energy vzrostly za šest měsíců o 32 % a za dvanáct měsíců o 39 %. Jejich roční volatilita však dosahovala 45 %.
Průměrný výnos 35,5 % proto vytváří momentum skóre pouze 0,79.
Přestože Delta patří mezi společnosti s nejvyšším absolutním zhodnocením, kvůli výrazně vyšší volatilitě se umisťuje až za Cedar Industrials.
5. místo: Elm Utilities
Společnost Elm Utilities zaznamenala šestiměsíční růst o 6 % a dvanáctiměsíční růst o 9 %. Roční volatilita dosáhla 12 %.
Průměrný výnos 7,5 % tak odpovídá momentum skóre 0,63.
Ačkoliv její akcie vykazovaly relativně stabilní cenový vývoj, slabší historická výkonnost ji zařadila na poslední místo.
Které akcie by fond nakoupil?
Předpokládejme, že pravidla našeho modelového ETF umožňují držet pouze tři nejlépe hodnocené společnosti.
Fond by tedy vybral Beacon Healthcare, Aster Technology a Cedar Industrials.
Delta Energy a Elm Utilities by se do portfolia nedostaly.
Příklad ukazuje jednu z důležitých vlastností momentum investování: akcie s nejvyšším absolutním výnosem nemusí být nejlepší investicí podle strategie, která současně zohledňuje volatilitu.
Skutečné momentum ETF obvykle hodnotí stovky až tisíce akcií a mohou přihlížet také k tržní kapitalizaci, likviditě, sektorovému zastoupení nebo pravidlům diverzifikace.
Náš model pouze ilustruje princip výběru. Neodpovídá přesné metodice MSCI, S&P ani žádného konkrétního ETF.
Proč je pravidelné rebalancování pro momentum ETF zásadní?
Momentum se v čase mění.
Akcie, která dnes patří mezi nejvýkonnější tituly na trhu, může během několika měsíců ztratit své vedoucí postavení. Naopak společnosti, kterým investoři dosud nevěnovali velkou pozornost, mohou začít vykazovat výrazně silnější růst.
Bez pravidelného rebalancování by se momentum ETF postupně změnilo z portfolia současných tržních lídrů na soubor akcií, kterým se dařilo především v minulosti.
Rebalancování znamená přepočítání momentum skóre, přehodnocení stávajících pozic a úpravu jejich vah podle pravidel fondu.
Četnost těchto změn se mezi jednotlivými indexy liší.
Například index S&P 500 Momentum Index využívá pololetní rebalancování, při němž dochází k plánovaným úpravám v březnu a září.
Společnost MSCI zavedla pro své momentum indexy od srpnové revize v roce 2025 čtvrtletní rebalancování.
Podle oznámení společnosti MSCI měly tyto změny zvýšit schopnost portfolií reagovat na vývoj trhu a současně omezovat nadměrné obchodování.
Častější rebalancování umožňuje strategii rychleji zachytit změny tržních trendů.
Přináší však i důležitý kompromis.
Každá úprava portfolia může vyžadovat nové nákupy a prodeje, což zvyšuje náklady spojené s realizací investiční strategie.
Mohlo by vás zajímat: Co je ETF? Jak burzovně obchodované fondy skutečně fungují
Co znamená obrat portfolia u momentum ETF?
Obrat portfolia, anglicky portfolio turnover, vyjadřuje, do jaké míry fond během určitého období obměňuje své investice. Nejčastěji se sleduje za jeden rok.
Podle běžné americké metodiky se obrat vypočítává jako nižší z hodnot nákupů a prodejů cenných papírů za sledované období, vydělená průměrnou hodnotou portfolia. Do výpočtu přitom vstupují příslušná metodická omezení a výjimky.
Pokud fond vykáže roční obrat 60 %, znamená to, že vzhledem ke své průměrné velikosti uskutečnil poměrně rozsáhlé obchody. Nemusí to ale nutně znamenat, že přesně 60 % původních investic bylo nahrazeno.
Momentum strategie mohou vykazovat poměrně vysoký obrat, protože jednotlivé akcie opakovaně vstupují do portfolia a zase z něj vystupují.
Představme si fond spravující 100 milionů dolarů.
Při jednom rebalancování prodá stávající investice v hodnotě 15 milionů dolarů a za stejnou částku nakoupí nové akcie.
Celkový objem obchodů tak dosáhne 30 milionů dolarů. Podle jednostranné metodiky však obrat za tuto úpravu činí 15 %.
Pokud předpokládáme průměrné celkové náklady na provedení obchodů ve výši 0,20 % z obchodovaného objemu, transakční náklady dosáhnou 60 000 dolarů.
To odpovídá přibližně 0,06 % původní hodnoty portfolia, tedy šesti bazickým bodům, pouze za jediné rebalancování.
Přestože jde o ilustrativní čísla, ukazují, proč je obrat portfolia důležitý i u ETF s relativně nízkým poplatkem za správu.
Jak momentum ETF omezují nadměrné obchodování?
Poskytovatelé indexů si uvědomují, že příliš časté obchodování může snižovat výhody momentum strategie.
Proto používají několik mechanismů, které pomáhají omezovat zbytečné změny portfolia.
Toleranční pásma při výběru akcií
Takzvaná buffer rules zabraňují automatickému vyřazení stávající investice pouze proto, že se její momentum skóre mírně zhoršilo.
Pokud například strategie vybírá 100 nejlépe hodnocených akcií, může umožnit, aby společnost nacházející se na 105. místě v portfoliu dočasně zůstala, pokud splňuje stanovené podmínky.
Tím se snižuje počet zbytečných obchodů způsobených malými změnami v pořadí.
Postupné rebalancování
Namísto okamžitého přesunu všech pozic na nově vypočítané cílové váhy mohou některé metodiky provádět změny postupně.
MSCI například v rámci úprav metodiky momentum indexů v roce 2025 představila mechanismus částečného přizpůsobení vah. U příslušných změn se portfolio při každé revizi zpravidla posune pouze o polovinu rozdílu mezi stávající a nově vypočítanou váhou.
Tento přístup pomáhá vyvažovat schopnost reagovat na vývoj trhu s náklady na obchodování.
Omezení likvidity a velikosti pozic
Momentum indexy mohou také omezovat investice do méně likvidních akcií nebo stanovovat maximální podíl jednotlivých společností v portfoliu.
Taková pravidla snižují riziko výrazného ovlivnění tržní ceny při obchodování a zabraňují nadměrné závislosti na malém počtu titulů.
I zde však existuje kompromis. Omezení obchodování nebo koncentrace může znamenat, že fond nebude schopen v plné míře využít nejsilnější momentum signály.
Kde vznikají obchodní náklady a daňová zátěž?
Roční nákladovost fondu, označovaná jako expense ratio, představuje pouze jednu část skutečných nákladů spojených s investováním do momentum ETF.
I fond s nízkým poplatkem za správu může nést významné transakční náklady.
Při nákupu nebo prodeji cenných papírů mohou vznikat brokerské poplatky, náklady související s rozdílem mezi nákupní a prodejní cenou (bid-ask spread) nebo náklady způsobené samotným dopadem obchodů na tržní cenu.
Poslední z uvedených faktorů je obzvlášť důležitý v situaci, kdy velký fond potřebuje nakoupit nebo prodat značný objem akcií s omezenou likviditou.
Tyto náklady ovlivňují výslednou výkonnost fondu, přestože nemusí být zahrnuty do zveřejňovaného ročního poplatku za správu.
Daňové důsledky rebalancování
Další potenciální komplikací je daňová zátěž, zejména u investorů držících ETF na účtech, na kterých se uplatňuje zdanění investičních příjmů.
Když fond prodává akcie, jejichž hodnota vzrostla, může realizovat kapitálový zisk. V závislosti na právní struktuře fondu, způsobu provedení transakcí a příslušných daňových předpisech mohou takové zisky vést ke zdanitelným výplatám investorům.
Ve Spojených státech mají mnohá ETF významnou strukturální výhodu. Autorizovaní účastníci trhu mohou vytvářet nebo odkupovat podílové jednotky ETF prostřednictvím takzvaných in-kind transakcí, při nichž se převádějí koše cenných papírů namísto hotovosti.
Tento mechanismus může fondům pomáhat spravovat portfolio bez nutnosti prodávat cenné papíry za hotovost a potenciálně realizovat zdanitelné kapitálové zisky.
Jak vysvětluje americká Komise pro cenné papíry a burzy (SEC), ETF proto mohou být daňově efektivnější než srovnatelné tradiční podílové fondy.
Tato výhoda však neznamená, že investování do ETF je zcela osvobozeno od daní.
Fond může stále vyplácet zdanitelné příjmy nebo kapitálové zisky a investorovi může vzniknout daňová povinnost také při prodeji vlastních podílů v ETF se ziskem.
Daňové zacházení se navíc výrazně liší podle jurisdikce a právní struktury fondu. Například u evropských UCITS ETF nelze automaticky předpokládat stejná pravidla distribuce výnosů a zdanění jako u fondů domicilovaných ve Spojených státech.
Pro investory je proto nakonec rozhodující výkonnost po odečtení nákladů a příslušných daní, nikoliv pouze výnos podkladového momentum indexu.
Jaká jsou hlavní rizika momentum ETF?
Momentum investování má historicky zdokumentované základy, avšak strategie nefunguje stejně dobře ve všech tržních podmínkách.
Jedním z nejvýznamnějších rizik jsou náhlé obraty dosavadních trendů.
Představme si delší období, během něhož technologické společnosti překonávají defenzivní sektory.
Momentum ETF může postupně získat výraznou expozici vůči technologickým akciím. Pokud se však nálada investorů náhle změní a dosud zaostávající sektory začnou prudce posilovat, fond může zaznamenat výrazné relativní ztráty.
Tento jev se často označuje jako momentum crash, tedy prudký propad momentum strategie.
Výzkum zaměřený na prudké propady momentum strategií ukazuje, jak mohou rychlé změny tržních trendů negativně ovlivňovat strategie založené na nedávných vítězích.
Dalším rizikem je koncentrace portfolia.
I když ETF drží desítky nebo stovky akcií, mohou tyto společnosti působit ve stejných odvětvích, podobně reagovat na ekonomické podmínky nebo vykazovat srovnatelné charakteristiky ocenění.
Momentum strategie mohou mít problémy také na volatilních trzích bez jednoznačného směru. V takových podmínkách se akcie opakovaně střídají mezi vítězi a poraženými, aniž by se vytvořil dlouhodobější trend.
Časté změny směru mohou navíc zvyšovat obrat portfolia právě v období, kdy strategie obtížně dosahuje kladných výnosů.
Momentum investování je také ze své podstaty založeno na minulých datech. Silné historické skóre neznamená, že je společnost atraktivně oceněná nebo že její budoucí zisky ospravedlní aktuální cenu akcií.
Podle čeho vybírat momentum ETF?
Dva fondy označované jako momentum ETF mohou mít výrazně odlišná portfolia.
Investoři by proto měli začít prostudováním metodiky podkladového indexu, nikoliv se rozhodovat pouze podle historické výkonnosti.
Zvlášť důležité je sledované období. Fond, který klade větší důraz na krátkodobější výkonnost, může na změny tržních trendů reagovat rychleji než strategie vycházející z delšího časového horizontu.
Význam má také způsob zohlednění rizika. Strategie založené na samotných výnosech se mohou výrazně lišit od metodik, které penalizují vysokou volatilitu.
Podobnou pozornost si zaslouží četnost rebalancování, pravidla pro omezení obratu portfolia a limity jednotlivých pozic.
Investor by měl zkontrolovat také vykazovaný obrat portfolia, roční nákladovost ETF, historický rozdíl mezi výkonností fondu a jeho benchmarku a dostupné informace o případných výplatách kapitálových zisků či dalších daňových důsledcích.
Zvlášť užitečný je ukazatel tracking difference, který vyjadřuje rozdíl mezi skutečným výnosem fondu a výnosem jeho referenčního indexu za určité období.
Tento rozdíl může odrážet poplatky za správu, transakční náklady, srážkové daně, příjmy z půjčování cenných papírů i další faktory související s provozem fondu.
Vyplatí se rovněž prostudovat největší pozice ETF a rozložení investic mezi jednotlivá odvětví.
Momentum ETF s vysokým zastoupením jednoho sektoru totiž nemusí poskytovat takovou diverzifikaci, jakou by naznačoval samotný počet držených akcií.
V neposlední řadě by měl investor zvážit, zda fond vhodně doplňuje jeho stávající portfolio. Momentum strategie se mohou v některých obdobích výrazně překrývat s růstově orientovanými investicemi, zejména když tržnímu růstu dominují rychle zdražující společnosti s vysokým oceněním.
Vyplatí se momentum ETF dlouhodobým investorům?
Momentum ETF nabízejí systematický způsob, jak investovat do zavedených tržních trendů, aniž by investor musel jednotlivé akcie sám vybírat a aktivně obchodovat.
Jejich hlavní výhodou je disciplinovaný výběr společností a schopnost přizpůsobovat portfolio změnám tržních lídrů.
Momentum však není strategií, která by zaručovala dlouhodobě nadprůměrné výnosy.
Může procházet dlouhými obdobími slabší výkonnosti, utrpět výrazné ztráty při náhlých tržních obratech a vytvářet dodatečné náklady kvůli pravidelným úpravám portfolia.
Pro dlouhodobé investory proto může momentum ETF představovat doplňkovou složku portfolia vedle širších akciových investic, nikoliv automatickou náhradu diverzifikovaného základu.
Rozhodující otázkou je, zda fond dokáže využít potenciální výhody momentum faktoru natolik, aby kompenzoval poplatky, obchodní náklady, investiční rizika a případné daně.
Úspěch momentum ETF nakonec nezávisí pouze na tom, jak přesně dokáže identifikovat vítězné akcie, ale také na tom, jak efektivně zvládá přechod od včerejších vítězů k budoucímu složení portfolia.
