Akcie obchodovaná za 20 dolarů nemusí být levnější než akcie s cenou 200 dolarů. Samotný kurz totiž investorům říká pouze to, kolik zaplatí za jeden cenný papír, ale o skutečné hodnotě společnosti prozrazuje překvapivě málo. Dokonce i oblíbené valuační ukazatele, jako je poměr ceny akcie k zisku (P/E), mohou přehlížet zásadní otázku: Kolik skutečné hotovosti firma vytváří vzhledem ke své tržní hodnotě?
Právě na tuto otázku pomáhá odpovědět výnosnost volného peněžního toku, v angličtině označovaná jako free cash flow yield. Tento ukazatel porovnává hotovost, kterou společnost generuje, s jejím oceněním na akciovém trhu. Investorům tak umožňuje rozlišovat mezi podniky, které pouze vykazují atraktivní účetní zisky, a společnostmi, jež skutečně vytvářejí dostatek peněz. Ani vysoká výnosnost volného peněžního toku však automaticky neznamená, že jsou akcie podhodnocené. Výslednou hodnotu totiž mohou výrazně ovlivnit zadlužení, zpětné odkupy akcií nebo hospodářský cyklus.
Co je výnosnost volného peněžního toku a proč by měla investory zajímat?
Výnosnost volného peněžního toku je finanční ukazatel, který vyjadřuje roční volný peněžní tok společnosti jako procento její tržní kapitalizace. Zjednodušeně řečeno ukazuje, kolik volné hotovosti firma vytváří na každou korunu či dolar své tržní hodnoty.
Samotný volný peněžní tok, označovaný jako free cash flow (FCF), představuje peníze, které společnosti zbývají po pokrytí provozních aktivit a kapitálových výdajů. Mezi ně patří například investice do výrobních zařízení, nemovitostí, infrastruktury nebo dalších dlouhodobých aktiv nezbytných pro fungování a rozvoj podnikání.
Na rozdíl od účetního zisku, který mohou ovlivňovat odpisy, amortizace a další nepeněžní účetní položky, se volný peněžní tok soustředí na skutečný pohyb peněz.
Společnost, která dlouhodobě vytváří silný volný peněžní tok, získává větší finanční flexibilitu. Dostupné prostředky může využít ke splácení dluhů, financování expanze, akvizicím konkurentů, zpětným odkupům vlastních akcií nebo výplatě dividend.
Pro investory je výnosnost volného peněžního toku důležitá právě proto, že propojuje schopnost podniku generovat hotovost s jeho oceněním na burze.
Pokud například ukazatel dosahuje 8 %, znamená to, že firma za rok vytvořila volný peněžní tok odpovídající 8 % své současné tržní kapitalizace. Neznamená to však, že akcionář automaticky získá osmiprocentní roční výnos nebo dividendu.
Jak vypočítat výnosnost volného peněžního toku?
Výpočet ukazatele je poměrně jednoduchý:
Výnosnost volného peněžního toku = (Volný peněžní tok / Tržní kapitalizace) × 100
Nejprve je nutné vypočítat samotný volný peněžní tok společnosti:
Volný peněžní tok = Provozní peněžní tok − Kapitálové výdaje
Provozní peněžní tok vyjadřuje hotovost vytvořenou nebo spotřebovanou běžnou podnikatelskou činností. Kapitálové výdaje, často označované zkratkou CapEx, představují investice do dlouhodobého provozního majetku.
Tržní kapitalizaci lze následně vypočítat vynásobením aktuální ceny akcie počtem akcií v oběhu.
Tržní kapitalizace = Cena akcie × Počet akcií v oběhu
Tyto tři vzorce umožňují investorům vypočítat výnosnost volného peněžního toku na základě veřejně dostupných finančních informací.
Analytici obvykle používají hodnotu volného peněžního toku za posledních dvanáct měsíců, označovanou jako TTM (trailing twelve months), a porovnávají ji se současnou tržní kapitalizací společnosti.
Důležité je upozornit, že běžně používaný výpočet založený na rozdílu provozního peněžního toku a kapitálových výdajů představuje zjednodušenou podobu volného peněžního toku. Nelze jej automaticky zaměňovat s volným peněžním tokem pro akcionáře (FCFE), který zohledňuje také čisté přijaté či splacené úvěry.
Kde najít údaje potřebné k výpočtu?
Pro výpočet výnosnosti volného peněžního toku nepotřebují investoři žádný složitý analytický software. Veškeré potřebné informace jsou u veřejně obchodovaných společností zpravidla dostupné ve výročních zprávách, čtvrtletních výsledcích a materiálech pro investory.
U amerických společností představují nejspolehlivější zdroj formuláře 10-K a 10-Q, které lze vyhledat v databázi EDGAR americké Komise pro cenné papíry a burzy (SEC).
Ve výkazu peněžních toků je nutné najít především dvě položky.
První představuje čistý peněžní tok z provozní činnosti, obvykle označovaný jako „Net cash provided by operating activities“. Druhou jsou kapitálové výdaje, které se zpravidla nacházejí v části investičních aktivit pod názvem „Purchases of property, plant and equipment“ nebo podobným označením.
Investoři by přitom měli rozlišovat mezi běžnými kapitálovými výdaji, akvizicemi celých společností, nákupy finančních investic a dalšími investičními aktivitami. Ne všechny tyto položky jsou součástí standardního výpočtu volného peněžního toku.
Aktuální cenu akcie lze zjistit na burze nebo prostřednictvím finančních portálů. Počet akcií v oběhu bývá uveden v regulatorních dokumentech společnosti.
Zároveň je důležité ověřit, zda údaje o peněžních tocích pokrývají celý finanční rok, jednotlivé čtvrtletí nebo průběžné období od začátku účetního roku. Kombinace nesrovnatelných období může vést ke zkresleným výsledkům.
Další vysvětlení jednotlivých finančních výkazů nabízí také průvodce americké SEC.
Mohlo by vás zajímat: Dividendoví aristokraté: Co se skutečně skrývá za prestižním označením ETF?
Praktický příklad: Jak vypočítat výnosnost volného peněžního toku konkrétní společnosti?
Představme si fiktivní veřejně obchodovanou společnost Northstar Industries, která vyrábí zařízení pro průmyslovou automatizaci.
Podnik vykazuje roční provozní peněžní tok ve výši 240 milionů dolarů. Na kapitálové výdaje, tedy například obnovu výrobních zařízení nebo rozšiřování kapacit, vynaložil 90 milionů dolarů. Společnost má současně 50 milionů akcií v oběhu a jedna akcie se na burze obchoduje za 30 dolarů.
Prvním krokem je výpočet volného peněžního toku.
240 milionů − 90 milionů = 150 milionů dolarů
Northstar Industries tedy během roku vytvořila volný peněžní tok ve výši 150 milionů dolarů.
Následně vypočítáme tržní kapitalizaci.
50 milionů akcií × 30 dolarů = 1,5 miliardy dolarů
Posledním krokem je vydělení volného peněžního toku tržní kapitalizací a vynásobení výsledku stem.
(150 milionů / 1,5 miliardy) × 100 = 10 %
Výnosnost volného peněžního toku společnosti Northstar Industries dosahuje 10 %.
Jinými slovy, podnik během roku vytvořil deset dolarů volného peněžního toku na každých sto dolarů své tržní hodnoty.
Stejné ocenění lze vyjádřit také prostřednictvím poměru ceny k volnému peněžnímu toku (P/FCF). Při desetiprocentní výnosnosti se Northstar obchoduje přibližně za desetinásobek svého ročního volného peněžního toku.
Taková hodnota může na první pohled působit atraktivně, zejména ve srovnání s podniky obchodovanými za výrazně vyšší násobky peněžních toků.
Má však zásadní omezení. Výpočet ukazuje, kolik hotovosti společnost vytvořila v minulosti, nikoli kolik jí dokáže generovat v budoucnu.
Znamená vyšší výnosnost volného peněžního toku automaticky levnější akcii?
Obecně platí, že vyšší výnosnost volného peněžního toku znamená, že investor za každý dolar historicky vytvořené volné hotovosti platí relativně méně. To však automaticky neznamená, že jde o výhodnější investici.
Představme si dvě fiktivní společnosti.
Společnost A vykazuje výnosnost volného peněžního toku ve výši 9 %, zatímco společnost B dosahuje pouze 4 %.
Na první pohled působí akcie společnosti A výrazně levněji. Jenže tento podnik může působit v upadajícím odvětví, mít vysoké zadlužení nebo čelit očekávanému poklesu budoucích zisků.
Společnost B naopak může disponovat silnější konkurenční pozicí, předvídatelnějšími příjmy a možnostmi reinvestovat hotovost s atraktivní návratností.
Investoři tak mohou být ochotni akceptovat nižší současnou výnosnost výměnou za stabilnější nebo rychleji rostoucí peněžní toky v budoucnu.
Mimořádně vysoká výnosnost volného peněžního toku může být rovněž signálem, že trh očekává zhoršení hospodářských výsledků společnosti.
Proto je tento ukazatel nejvhodnější používat při porovnávání podniků ze stejného nebo podobného odvětví, ideálně také ve srovnatelné fázi jejich vývoje.
Zpětné odkupy akcií mohou skutečnou výnosnost zkreslit
Zpětné odkupy akcií bývají často prezentovány jako krok ve prospěch akcionářů. Pokud společnost nakupuje vlastní akcie a snižuje jejich počet v oběhu, každá zbývající akcie může představovat větší vlastnický podíl na podniku.
Zpětné odkupy však současně komplikují interpretaci výnosnosti volného peněžního toku.
Při standardním výpočtu se totiž prostředky vynaložené na zpětné odkupy od volného peněžního toku neodečítají. Jde o finanční aktivitu, nikoli o provozní výdaj nebo kapitálovou investici.
Představme si, že Northstar Industries vytvoří volný peněžní tok 150 milionů dolarů, ale za zpětné odkupy vlastních akcií utratí 180 milionů dolarů.
Společnost tak akcionářům prostřednictvím odkupů vrací více peněz, než během roku vytvořila na volném peněžním toku. Pokud nechce využít existující hotovostní rezervy, musí získat další financování.
Jestliže vedení podniku financuje odkupy dluhem, může počet akcií v oběhu klesnout, zatímco zadlužení společnosti vzroste.
Zpětné odkupy navíc mohou zvýšit zisk na akcii i volný peněžní tok připadající na jednu akcii, aniž by se skutečně zlepšila výkonnost samotného podnikání.
Další komplikaci představují zaměstnanecké akciové odměny. Společnosti, které pravidelně vydávají nové akcie zaměstnancům, mohou provádět rozsáhlé zpětné odkupy pouze proto, aby kompenzovaly ředění vlastnických podílů dosavadních akcionářů.
Investoři by proto měli sledovat vztah mezi zpětnými odkupy, emisí nových akcií, tvorbou hotovosti a změnami počtu akcií v oběhu.
Podnik, který dlouhodobě financuje zpětné odkupy z udržitelného volného peněžního toku, se nachází ve výrazně odlišné finanční situaci než společnost, která na tyto operace musí pravidelně využívat úvěry.
Mohlo by vás zajímat: Robotické akcie: Jak poznat společnosti, které skutečně vydělávají na automatizaci?
Proč může vysoké zadlužení změnit pohled na ocenění akcie?
Zadlužení představuje další zásadní důvod, proč výnosnost volného peněžního toku nikdy nehodnotit izolovaně.
Vraťme se ke společnosti Northstar Industries a předpokládejme, že má celkový finanční dluh 900 milionů dolarů a hotovostní rezervy ve výši 100 milionů dolarů.
Její čistý dluh by tak dosahoval 800 milionů dolarů.
Přestože vykazuje desetiprocentní výnosnost volného peněžního toku, musí současně čelit finančním závazkům, které mohou významně ovlivnit množství hotovosti dostupné akcionářům.
Běžný výpočet volného peněžního toku založený na provozním peněžním toku zpravidla již zohledňuje zaplacené úroky podle amerických účetních standardů. Neodečítá však splátky jistiny dluhu.
Vysoce zadlužená společnost proto může vykazovat atraktivní výnosnost, přestože značnou část dostupných prostředků potřebuje na refinancování nebo snižování svých závazků.
Investoři by měli sledovat čistý dluh, úrokové náklady, splatnost jednotlivých závazků a schopnost společnosti své dluhy dlouhodobě obsluhovat.
Při porovnávání podniků s rozdílnou kapitálovou strukturou může být užitečným doplňkem také ukazatel podnikové hodnoty, označovaný jako enterprise value (EV).
Podniková hodnota = Tržní kapitalizace + Dluh − Hotovost
Tento zjednodušený vzorec nezahrnuje některé další možné úpravy, například prioritní akcie, menšinové podíly nebo určité specifické závazky.
Některé finanční platformy počítají také výnosnost volného peněžního toku ve vztahu k podnikové hodnotě. V takovém případě je ovšem důležité správně zvolit použitý typ peněžního toku.
Při využití podnikové hodnoty by analytici měli zpravidla pracovat s nezadluženým volným peněžním tokem, označovaným jako free cash flow to the firm (FCFF), nikoli jednoduše dělit běžný volný peněžní tok podnikovou hodnotou.
Jak vysvětluje také CFA Institute ve svém přístupu k oceňování pomocí volných peněžních toků, peněžní toky dostupné všem poskytovatelům kapitálu se liší od prostředků, které jsou dostupné přímo akcionářům.
Toto rozlišení je obzvlášť důležité při porovnávání vysoce zadlužených podniků se společnostmi, které mají minimální nebo žádné dluhy.
Past hospodářského cyklu: Když levná akcie ve skutečnosti levná není
Jednou z největších slabin ukazatele výnosnosti volného peněžního toku je jeho závislost na období, ze kterého vycházejí vstupní údaje.
Řada podniků totiž vykazuje výrazné výkyvy tvorby hotovosti podle aktuální ekonomické situace.
Automobilky, těžařské společnosti, stavební firmy nebo výrobci polovodičů mohou například během příznivých podmínek vytvářet mimořádně vysoké volné peněžní toky.
V období hospodářského útlumu však může klesající poptávka, nižší prodejní ceny, růst zásob nebo zvýšené investiční výdaje dostupnou hotovost výrazně omezit.
Podívejme se znovu na Northstar Industries.
Společnost historicky vytvářela volný peněžní tok ve výši 150 milionů dolarů, což odpovídalo desetiprocentní výnosnosti. Předpokládejme však, že během hospodářského zpomalení její provozní peněžní tok klesne na 160 milionů dolarů, zatímco nezbytné kapitálové výdaje vzrostou na 100 milionů dolarů.
Volný peněžní tok se tak sníží na pouhých 60 milionů dolarů.
Pokud by tržní kapitalizace zůstala na úrovni 1,5 miliardy dolarů, výnosnost by nově činila:
(60 milionů / 1,5 miliardy) × 100 = 4 %
Akcie, která se ještě nedávno jevila jako atraktivně oceněná s desetiprocentní výnosností volného peněžního toku, by nyní vzhledem ke své tržní hodnotě vytvářela podstatně méně hotovosti.
Právě proto by investoři neměli vycházet pouze z jednoho mimořádně úspěšného hospodářského roku.
Sledování volného peněžního toku za delší období může pomoci odhalit, zda současná výkonnost představuje mimořádně příznivou fázi cyklu, přechodně slabé výsledky nebo přibližně odpovídá dlouhodobým možnostem podniku.
Důležité je také sledovat změny pracovního kapitálu. Společnost může dočasně zvýšit vykázaný peněžní tok například díky rychlejším platbám od zákazníků, snížení zásob nebo pozdějším úhradám dodavatelům.
Takové změny mohou krátkodobě zlepšit hotovostní situaci, aniž by znamenaly trvalý růst ziskovosti.
Podobně mohou volný peněžní tok dočasně zvýšit mimořádně nízké kapitálové výdaje, pokud vedení společnosti pouze odkládá nezbytné investice.
Zásadní otázkou proto není jen to, kolik hotovosti firma vytvořila za poslední rok, ale kolik jí dokáže udržitelně generovat během celého hospodářského cyklu.
Výnosnost volného peněžního toku vs. P/E: Který ukazatel je pro investory užitečnější?
Poměr ceny akcie k zisku, známý jako P/E, patří mezi nejpoužívanější nástroje pro oceňování akcií. Porovnává aktuální cenu akcie se ziskem připadajícím na jednu akcii.
Účetní zisk a skutečně generovaná hotovost však nejsou totéž.
Společnost může vykazovat vysoké zisky, ale současně mít problém převádět je na peníze kvůli rostoucím zásobám, opožděným platbám odběratelů nebo vysokým investičním nárokům.
Naopak jiný podnik může vykazovat poměrně nízký účetní zisk, přestože generuje silný peněžní tok. Důvodem mohou být například odpisy a další nepeněžní náklady, které snižují účetní výsledek hospodaření.
Výnosnost volného peněžního toku pomáhá tyto rozdíly odhalovat.
To však neznamená, že je za všech okolností lepším ukazatelem než P/E.
Volný peněžní tok může výrazně kolísat zejména u rychle rostoucích společností, které intenzivně investují do svého rozvoje. Záporný volný peněžní tok proto nemusí automaticky znamenat, že jde o finančně slabý podnik, pokud vysoké investice podporují budoucí ziskový růst.
Poměr P/E poskytuje informace o účetní ziskovosti, zatímco výnosnost volného peněžního toku klade větší důraz na skutečnou tvorbu hotovosti vzhledem k tržnímu ocenění.
Kombinace obou ukazatelů tak může investorům nabídnout vyváženější pohled na finanční situaci společnosti.
Jak výnosnost volného peněžního toku využít při výběru akcií?
Výnosnost volného peněžního toku může být velmi užitečným nástrojem pro prvotní výběr akcií, zejména pokud investor hledá zavedené podniky se stabilní tvorbou hotovosti.
Namísto hledání jedné univerzálně atraktivní procentní hodnoty je vhodnější porovnávat aktuální ukazatel s historickým oceněním společnosti a s výsledky jejích konkurentů ve stejném odvětví.
Udržitelná sedmiprocentní výnosnost stabilní společnosti může představovat zajímavější investiční příležitost než dočasná dvanáctiprocentní výnosnost podniku na vrcholu komoditního cyklu.
Stejně důležité je posoudit, zda firma dokáže současnou úroveň tvorby hotovosti udržet, aniž by omezovala nezbytné investice.
Kvalitu vykazovaného volného peněžního toku mohou podpořit vysoká návratnost investovaného kapitálu, zvládnutelné zadlužení, stabilní provozní peněžní tok a disciplinované hospodaření s kapitálem.
Investoři by měli rovněž sledovat zaměstnanecké akciové odměny, výdaje na akvizice a dlouhodobou udržitelnost dividend i zpětných odkupů.
V neposlední řadě je nutné výnosnost volného peněžního toku posuzovat společně s očekávaným tempem růstu společnosti a riziky jejího podnikání.
Podnik, který dnes generuje velké množství hotovosti, ale čelí strukturálnímu úpadku, si totiž může zasloužit zcela jiné ocenění než společnost s nižším současným peněžním tokem a výraznými dlouhodobými růstovými příležitostmi.
Závěr: Výnosnost volného peněžního toku ukazuje to, co samotná cena akcie neprozradí
Cena akcie investorům říká, kolik musí za cenný papír zaplatit. Výnosnost volného peněžního toku jim pomáhá pochopit, kolik skutečné hotovosti podnik vytváří v poměru ke své tržní hodnotě.
Právě tento rozdíl z ní dělá užitečný nástroj fundamentální analýzy, zejména při hodnocení zavedených společností s předvídatelnými peněžními toky.
Vysoká výnosnost volného peněžního toku je však pouze výchozím bodem při posuzování atraktivity investice. Zpětné odkupy mohou zakrývat ředění akcionářských podílů nebo zvyšovat zadlužení, dluhové závazky mohou spotřebovávat hotovost, která by jinak připadla akcionářům, a hospodářský cyklus může vytvářet dojem trvalé finanční síly tam, kde jde pouze o dočasně příznivé podmínky.
Nejzajímavější investicí proto nemusí být akcie s nejvyšší historickou výnosností volného peněžního toku. Rozhodující je, zda budoucí schopnost společnosti generovat hotovost, její finanční rizika a růstové vyhlídky skutečně odpovídají ceně, kterou jsou investoři ochotni zaplatit.
Často kladené otázky (FAQ)
Jaká výnosnost volného peněžního toku je dobrá?
Neexistuje univerzálně ideální hodnota. Výnosnost 5 % nebo 8 % může být pro jednu společnost atraktivní, zatímco u jiné nemusí odpovídat podstupovanému riziku. Záleží především na očekávaném růstu, zadlužení, stabilitě podnikání a požadované návratnosti investice.
Může být výnosnost volného peněžního toku záporná?
Ano. Záporná hodnota vzniká ve chvíli, kdy společnost vykazuje záporný volný peněžní tok. Příčinou mohou být provozní ztráty, vysoké investice nebo dočasné změny pracovního kapitálu. Samotná záporná hodnota však automaticky neznamená, že se společnost nachází ve finančních problémech.
Je výnosnost volného peněžního toku totéž co dividendový výnos?
Není. Dividendový výnos vyjadřuje poměr vyplácených dividend k tržní ceně akcie. Výnosnost volného peněžního toku naopak měří tvorbu volné hotovosti ve vztahu k tržní kapitalizaci společnosti. Podnik může vytvářet vysoký volný peněžní tok, aniž by vyplácel jakoukoli dividendu.
Znamená desetiprocentní výnosnost volného peněžního toku desetiprocentní roční zhodnocení investice?
Ne. Ukazatel zachycuje historický nebo očekávaný volný peněžní tok ve vztahu k současnému ocenění společnosti. Skutečný výnos investora závisí na budoucí tvorbě hotovosti, růstu podnikání, změnách tržního ocenění, dividendách a dalších faktorech.
