Žalobu k soudu podala dvě ekologická hnutí, a sice norská pobočka organizace Greenpeace a hnutí Nature and Youth. Pokud by ekologové se svými námitkami uspěli, hrozí omezení expanze celého těžebního sektoru, který patří v Norsku mezi klíčové zdroje bohatství.
Zástupci hnutí Greenpeace se opírají o norskou ústavu, která říká, že každý má právo na zdravé životní prostředí. „A to neochráníme, pokud budeme pokračovat v těžbě stále většího množství ropy. Skutečně doufáme a očekáváme, že nejvyšší soud rozhodne v náš prospěch,“ uvedl pro agenturu Reuters Frode Pleym, šéf norské pobočky Greenpeace.
Ekologové se na nejvyšší soud obracejí poté, co soudy nižší instance už v roce 2016 rozhodly, že deset licencí pro těžbu ropy v Barentsově moři bylo norským kabinetem uděleno v souladu se zákony. Podle norského státního zástupce Fredrika Sejersteda bylo tehdejší rozhodnutí vlády učiněno na základě podrobné právní analýzy, a tak nijak není v rozporu s norským právním řádem ani ústavou.
Ochránci přírody ovšem argumentují, že norský těžební průmysl je největším emitentem skleníkových plynů v zemi. A omluvou nemůže být ani to, že je zdrojem nemalého bohatství mimo jiné pro norské veřejné finance.
