Ve střední Evropě budou obnovitelné zdroje, zejména fotovoltaika a větrná energie, už v blízké budoucnosti levnější než tradiční zdroje. „Na konci dne je jádro ekonomicky horší varianta než solár,“ myslí si Zdeněk Sobotka, který před deseti lety založil skupinu Solek. Ta začala v Česku relativně malou fotovoltaickou elektrárnou o výkonu 1,6 MW, aby dnes měl na kontě dokončených více než 50 MW. Zdeněk Sobotka to řekl Českému rozhlasu v pořadu Řečí peněz, kde také prozradil, že v rozpracování má jeho energetická skupina dalších 70 MW a ve výhledu pěti až sedmi let by mohla dosáhnout na 1000 MW, což pro ilustraci představuje už polovinu výkonu Temelína.
Sobotkův Solek ovšem v roce 2014 přesunul těžiště ze střední Evropy, kde postavil zdroje také na Slovensku a v Rumunsku, do jižní Ameriky. Dnes je asi největším českým investorem v Chile. „Nejprve jsem tam jezdil tak pětkrát až osmkrát ročně,“ řekl podnikatel v rozhovoru s ČRo o zemi, která je podle něj Evropě podobná a stala se mu v podstatě druhým domovem. „Organizaci jsme tam vybudovali od nuly, začínali tam Češi, pak lokální tým, aby dnes byla společnost mezinárodní. V Chile zaměstnáváme okolo 70 lidí, z nichž Češi jsou tam tři.“
Česko je sice země původu firmy a srdeční záležitostí Zdeňka Sobotky, ale podmínky pro fotovoltaiku zatím zajímavé neposkytuje, naopak vláda ji dává stále na úplné pozadí. Česko začíná podle něj silně zaostávat ve středoevropském prostoru v rozvoji fotovoltaiky v přepočtu na obyvatele.
Do Evropy se nicméně Solek aktuálně vrací a připravuje první projekty na Kypru. „Ten má osvit, jako je kolem Santiaga,“ pochvaluje si Sobotka. Zdůrazňuje, že na Kypru je energetika stále ještě postavená na spalování mazutu, což je nejen neekologické, ale i drahé. Fotovoltaika tam dnes bude vysoce konkurenceschopná. Mezi další trhy, kam se dívá, pak patří logicky i Řecko, ale podnikatel, který je v oboru považován za vizionáře zelené energetiky, nevylučuje ani kupříkladu Polsko.
Pro nové investice už ani v Česku solární energetika podle něj nepotřebuje dotace. Současná velkoobchodní cena elektřiny nahrává tomu, aby fotovoltaika začínala znovu růst, soudí Sobotka a dodává, že už by na ni nemusel nikdo doplácet. Regulatorní rámec ale odvětví potřebuje a jako vzorový příklad uvádí systém takzvaných stabilizovaných cen z Chile. Jedná se o něco na způsob průměru ze spot marketu zafixovaného na půl roku. „Na cenu nikdo nedoplácí a banky jsou přitom díky stabilnějším cenám ochotny investorům půjčovat peníze,“ řekl rozhlasu Sobotka.
Kromě bankovního financování skupina využívá prostředky investičních fondů i dluhopisů. Ty v minulosti vydala i v korunách, a získala tak i od drobných investorů prostředky v řádu stovek milionů korun. Aktuálně přichází na trh s celým dluhopisovým programem, v rámci kterého vydá cenné papíry až za 5 miliard korun. V první fázi umisťuje na kapitálovém trhu emise jednoletých, dvouletých a tříletých dluhopisů s ročním výnosem 4,5 %, 5,2 %, respektive 6 %.
