Umělá inteligence se během posledních dvou let proměnila z technologického trendu v jeden z pilířů globální ekonomiky. Velké technologické firmy do ní investují částky, které nemají v moderní historii obdoby – a právě to otevírá otázku, zda se z AI nestává sektor „too big to fail“. Tedy tak zásadní, že jeho případný kolaps by ohrozil celý finanční systém.
Jen loni utratily největší technologické společnosti zhruba 400 miliard dolarů za výstavbu datových center, která jsou pro provoz AI klíčová. Tato suma dokonce překonala spotřebitelské výdaje v první polovině roku 2025. A podle odhadů má v roce 2026 ještě růst.
Nejde přitom o okrajovou investici. Umělá inteligence se stala hlavním motorem růstu technologických akcií. Nvidia si v roce 2025 připsala téměř 40 procent, Alphabet zhruba 65 procent. „I kdyby akciový trh klesal, AI jako technologie bude pokračovat dál,“ říká James van Geelen, zakladatel a šéf výzkumné společnosti Citrini Research. Podle něj nejde o bublinu, která by jednoduše splaskla.
Skutečný zlom podle něj přijde až ve chvíli, kdy se AI naplno projeví na trhu práce. „Rok 2026 bude pravděpodobně tím, kdy začneme vidět lidi přicházet o práci a celé profese zanikat,“ upozorňuje. „Z hlediska společnosti je to děsivější než obava, že by technologie nefungovala.“
Do té doby je hlavní ekonomický dopad umělé inteligence vidět především v masivních kapitálových výdajích – tedy v budování infrastruktury. Právě tady ale vzniká nové riziko.
Dluhy, které mohou otřást systémem
Podle Patricie McCoyové, profesorky práva na Boston College a expertky na státní záchrany firem, souvisí obavy z „too big to fail“ především se způsobem, jakým je rozvoj AI financován.
„Některé z těchto společností si na expanzi půjčují. Berou si úvěry a vydávají dluhopisy,“ vysvětluje. Amazon, Meta, Alphabet i Oracle v loňském roce prodávaly dluhopisy právě na financování datových center. Meta například v říjnu vydala dluhopisy za 30 miliard dolarů – šlo o největší jednorázovou emisi v americkém trhu s vysoce kvalitními dluhopisy za celý rok. Otázka zní: budou tyto firmy schopné své závazky splácet?
„Pokud by některá z nich své dluhy nesplnila, může to způsobit pád alespoň jedné velké finanční instituce, které dluží peníze,“ říká McCoyová. „A selhání jedné banky nebo fondu může spustit dominový efekt.“
Právě tento dominový efekt je typickým znakem systémového rizika – a klíčovou součástí pojmu „too big to fail“. Nejde tedy jen o to, že by padla jedna technologická firma. Jde o to, že by její pád mohl stáhnout s sebou celý řetězec finančních institucí.
Co to znamená pro investory?
Pro běžné investory to vytváří zvláštní paradox. Na jedné straně stojí sektor, který žene trhy nahoru, přitahuje kapitál a slibuje zásadní proměnu ekonomiky. Na straně druhé roste jeho provázanost s finančním systémem – a tím i riziko, že se případné problémy přelijí do celé ekonomiky.
Umělá inteligence dnes není jen technologickou inovací. Stává se infrastrukturou, do níž jsou zapleteny banky, dluhopisové trhy i státní instituce. A právě proto se čím dál častěji objevuje otázka: není už AI příliš velká na to, aby mohla selhat?
Odpověď zatím neznáme. Jisté ale je, že vývoj tohoto sektoru už dávno není jen příběhem technologického pokroku. Je to příběh o dluhu, riziku a o tom, jak hluboko může jeden trend prorůst do základů celé ekonomiky.
Zdroje:
https://edition.cnn.com/2025/09/24/business/big-tech-nvidia-chatgpt-funding-nightcap
https://www.marketplace.org/story/2026/01/22/is-ai-becoming-too-big-to-fail
