Dopady koronavirové krize na americký trh práce jsou drtivé. Během dvou měsíců ztratilo zaměstnání skoro 48 milionů Američanů. Přitom za tři roky Trumpova prezidentství vznikalo měsíčně v průměru 185 tisíc pracovních míst.
V březnu se ale tento trend nejen otočil, ale nastal ostrý pád. Od zavedení protiepidemických opatření v USA přicházejí každý týden informace o milionech nových žádostí o dávky v nezaměstnanosti. Zatímco ještě v únoru míra nezaměstnanosti dosahovala pouhá 3,5 procenta, o tři měsíce později už přesáhla patnáctiprocentní hranici. Jde tak o nejvyšší nezaměstnanost od Velké hospodářské krize ze 30. let minulého století.
Takový stav pracovního trhu jen pár měsíců před prezidentskými volbami se může stát Donaldu Trumpovi osudným v jeho snaze svou pozici šéfa Bílého domu obhájit. Stav hospodářství byl v USA vždy jednou z klíčových proměnných, podle nichž voliči vážili, komu hodí svůj hlas. Situaci nyní může umně využít Trumpův vyzyvatel Joe Biden, který se může Američanů začít ptát, zda jsou na tom nyní opravdu lépe, než když Trump přebíral prezidentskou štafetu od Baracka Obamy.
Byl by sám proti sobě, kdyby na tuto strunu nezabrnkal. Biden navíc přichází s reformami důchodového systému, díky kterým se z chudoby může dostat až půl milionu amerických seniorů. To může strhnout další hlasy na jeho stranu, a Donald Trump tak nemusí mít svůj druhý mandát vůbec jistý.
