Peníze na běžném účtu jsou pohodlné, ale drahé. Ne proto, že by za ně banka účtovala poplatek, ale proto, že často téměř nic nevydělávají. V době, kdy se Češi opět učí přemýšlet o hotovosti aktivněji, se proto do popředí vracejí spořící účty s vysokým úrokem. Nejde však jen o to najít nejvyšší číslo v reklamě. Důležitější otázka zní: za jakých podmínek ho opravdu dostanete?
Základní sazba České národní banky zůstává podle aktuálních údajů ČNB na úrovni 3,50 %, kam ji bankovní rada snížila v květnu 2025. Právě od prostředí sazeb se nepřímo odvíjí i to, kolik jsou banky ochotné klientům platit za uložené peníze.
Spořicí účet není investice. A právě v tom je jeho síla
Spořicí účet má v osobních financích jednoduchou roli. Není určený k tomu, aby dlouhodobě porážel inflaci nebo budoval majetek na desítky let dopředu. Jeho hlavní výhodou je kombinace dostupnosti, relativní bezpečnosti a určitého výnosu.
Hodí se především na finanční rezervu, peníze na daně, plánované výdaje, dovolenou, rekonstrukci nebo třeba část úspor, kterou nechcete posílat do investic. Na rozdíl od termínovaného vkladu nejsou peníze obvykle uzamčené na měsíce či roky. Na rozdíl od akcií, fondů nebo kryptoměn se zase jejich hodnota ze dne na den nepropadá podle nálady trhu.
Vklady u bank a družstevních záložen jsou v Česku ze zákona pojištěny do výše odpovídající 100 000 eur na jednoho klienta u jedné banky. To je pro běžného střadatele jeden z hlavních důvodů, proč spořicí účet stále zůstává konzervativním základem finanční rezervy.
Mohlo by vás zajímat: Spořicí dluhopisy jako nejlepší investice? Zajištění přes dluhopisy dává smysl hlavně konzervativním investorům
Kde jsou aktuálně nejvyšší úroky?
Podle květnového srovnání Finance.cz patřila mezi nejvýraznější nabídky mBank s mSpořicím účtem Plus, který nabízel 4,01 % ročně do 500 000 Kč. První tři měsíce byla sazba bez podmínek, následně bylo nutné posílat na běžný účet alespoň 15 000 Kč měsíčně a provést pět plateb kartou.
Velmi blízko byla Raiffeisenbank s Bonusovým spořicím účtem se sazbou 4,00 % ročně do 500 000 Kč. Tam už ale klient musí aktivovat spořicí účet v aplikaci a každý měsíc zaplatit kartou alespoň desetkrát. Pokud podmínky nesplní, sazba podle Finance.cz výrazně klesá.
Zajímavé sazby nabízely také ČSOB a Česká spořitelna, u vybraných produktů kolem 3,80 % ročně, často ale s věkovým omezením, podmínkou aktivního využívání účtu nebo dalšími navázanými produkty. V přehledech se objevují také Komerční banka, Fio banka, Partners Banka nebo UniCredit Bank, jejichž sazby se pohybují níže, ale mohou dávat smysl klientům, kteří už danou banku aktivně používají.
Nejvyšší sazba nemusí znamenat nejlepší účet
Právě tady se láme chleba. Banky často komunikují maximální sazbu, ale ta může platit jen do určité částky. Typicky například do 200 000, 250 000 nebo 500 000 Kč. Peníze nad limit pak mohou být úročeny mnohem nižší sazbou.
Další pastí jsou podmínky. Některé banky vyžadují určitý měsíční příjem na účet, určitý počet plateb kartou, aktivaci v aplikaci, sjednání běžného účtu, pravidelné investování nebo využívání prémiového balíčku. Pro člověka, který už danou banku běžně používá, to nemusí být problém. Pro někoho, kdo chce jen jednoduše uložit rezervu, to ale může být zbytečná komplikace.
Pozor je dobré dát také na časově omezené akce. Sazba může být garantovaná jen do určitého data, případně „do odvolání“. To neznamená, že je špatná, ale klient by neměl počítat s tím, že bude platit navždy.
Mohlo by vás zajímat: Deflace: Tichý strašák ekonomiky. Co udělá s akciemi, spořením a dluhopisy?
Kolik na spořicím účtu reálně vyděláte?
Příklad je jednoduchý. Pokud uložíte 150 000 Kč na spořicí účet se sazbou 4 % ročně, hrubý roční úrok vychází na 6 000 Kč. Po 15% srážkové dani, kterou banka automaticky odvede, zůstane přibližně 5 100 Kč.
U částky 300 000 Kč by při stejné sazbě hrubý výnos činil 12 000 Kč a čistý výnos po dani zhruba 10 200 Kč. To není výnos, který by z člověka udělal investora roku. Ale u peněz, které by jinak ležely na běžném účtu za zanedbatelný úrok, už jde o rozdíl v řádu tisíců korun ročně.
Pro koho se spořicí účet vyplatí nejvíc?
Spořicí účet dává největší smysl pro krátkodobé a střednědobé peníze. Tedy pro rezervu na tři až šest měsíců výdajů, pro peníze na plánovanou koupi auta, rekonstrukci, dovolenou nebo daňovou povinnost. V takových situacích je důležitější dostupnost než maximální výnos.
Naopak pro dlouhodobé cíle, jako je důchod, budování majetku nebo horizont deseti a více let, bývá samotný spořicí účet málo. Tam už se vyplatí přemýšlet o širším investičním portfoliu, například o fondech, ETF, dluhopisech nebo jiných nástrojích podle rizikového profilu investora.
Jak vybrat nejlepší spořicí účet?
Nejlepší spořicí účet není automaticky ten s nejvyšší sazbou v reklamě. Důležité je podívat se na čtyři věci: do jaké částky sazba platí, jaké jsou podmínky pro její získání, zda jde o akční nabídku, a jak rychle se k penězům dostanete.
Pro aktivního klienta může být výhodná nabídka s vyšší sazbou a platebními podmínkami. Pro konzervativnějšího střadatele může být lepší o něco nižší sazba bez složité administrativy. A pro větší částky může dávat smysl rozdělit peníze mezi více bank tak, aby člověk využil limity výhodného úročení i zákonné pojištění vkladů.
Verdikt: Spořicí účet ano, ale s chladnou hlavou
Spořicí účty s vysokým úrokem jsou v roce 2026 stále užitečným nástrojem. Nejsou náhradou investic, ale jako místo pro finanční rezervu dávají smysl. Největší chybu dnes nedělá ten, kdo nemá nejvyšší sazbu na trhu. Dělá ji ten, kdo nechává větší peníze dlouhodobě ležet na běžném účtu bez úroku.
Vyplatí se proto jednou za čas projít nabídku bank, zkontrolovat podmínky a nenechat se zlákat jen jedním velkým číslem. U spořicího účtu totiž nejde jen o výnos. Jde hlavně o to, aby peníze zůstaly bezpečné, dostupné a pracovaly alespoň o něco lépe než v šuplíku bankovního účtu.
