Být bohatý v Česku neznamená totéž jako mít nadprůměrnou mzdu. Statistiky ukazují, že do horní desetiny zaměstnanců se člověk dostane už s příjmem pod hranicí 100 tisíc korun hrubého měsíčně. Jenže skutečné bohatství se v Česku stále častěji ukazuje jinde – ve vlastnictví bytu, domu, investic a majetku, který člověk nemusí každý měsíc znovu vydělávat.
Kde začíná bohatství? Záleží, jestli se ptáte na mzdu, nebo majetek
Otázka „kolik musíte vydělávat, abyste byli bohatí“ vypadá jednoduše. Jenže odpověď se rychle komplikuje. Jinak bude bohatství vnímat člověk v nájmu v Praze, jinak majitel splaceného bytu v menším městě a jinak rodina se dvěma dětmi, hypotékou a jedním hlavním příjmem.
Z čistě statistického pohledu ale existuje poměrně jasné vodítko. Podle Českého statistického úřadu činila ve 4. čtvrtletí roku 2025 průměrná hrubá mzda v Česku 52 283 korun a medián mezd dosáhl 45 523 korun. Důležitější, než průměr je právě medián, protože ukazuje prostřední hodnotu – polovina zaměstnanců bere méně a polovina více. ČSÚ zároveň uvádí, že 80 procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 23 282 a 89 006 korunami hrubého měsíčně. Kdo se tedy dostal nad zhruba 89 tisíc korun hrubého, patřil v daném čtvrtletí mezi horních deset procent zaměstnanců.
To je číslo, které může překvapit. Ve veřejné debatě se totiž často pracuje s představou, že „bohatý“ člověk vydělává 150 nebo 200 tisíc korun měsíčně. Takové příjmy samozřejmě existují, ale už nejde o běžnou vyšší střední třídu. V české mzdové realitě je i příjem kolem 90 tisíc korun hrubého měsíčně velmi vysoko nad běžnou úrovní.
Mohlo by vás zajímat: Kolik si vydělá Elon Musk za den? Realita je absurdní a zároveň úplně jiná, než si myslíte
Sto tisíc měsíčně? V Česku je to stále výjimečný příjem
Ještě výrazněji to ukazují data za rok 2024. Podle ČSÚ pobíralo mzdu nad 100 tisíc korun hrubého měsíčně jen 4,88 procenta zaměstnanců. Mezi muži to bylo 6,86 procenta, mezi ženami pouze 2,59 procenta. Český statistický úřad zároveň uvádí, že pět procent nejlépe placených mužů mělo mzdu vyšší než 113 605 korun, zatímco u žen byla hranice horních pěti procent 81 920 korun.
Z toho plyne jednoduchý závěr – pokud někdo vydělává 100 tisíc korun hrubého měsíčně, statisticky už nepatří jen k „dobře placeným“. Patří k malé menšině nejlépe odměňovaných zaměstnanců v zemi. To ale ještě automaticky neznamená, že se cítí bohatý.
Důvod je zřejmý. Hrubá mzda není čistý příjem. Záleží na daních, odvodech, dětech, daňových slevách, hypotéce, nájmu i regionu. Člověk se 100 tisíci hrubého v Praze může po zaplacení nájmu, služeb, dopravy a běžných výdajů žít pohodlně, ale nemusí mít pocit finanční nezávislosti. Naopak domácnost s nižším příjmem, ale bez dluhů a ve vlastním bydlení, může mít reálně větší finanční klid.
Podle čistých příjmů domácností stačí méně, než by většina čekala
Zajímavý pohled nabízejí také příjmy domácností. ČSÚ v šetření Životní podmínky 2025 rozděluje domácnosti podle čistých peněžních příjmů na osobu. Horní hranice devátého decilu činila 507 940 korun čistého ročně na osobu. To znamená, že do nejvyšší desetiny domácností podle čistých příjmů na osobu se dostávaly domácnosti nad touto hranicí. V přepočtu jde přibližně o 42 300 korun čistého měsíčně na osobu v domácnosti. Průměrný čistý peněžní příjem v nejvyšším decilu pak činil 698 550 korun ročně na osobu, tedy zhruba 58 200 korun měsíčně.
Tady je ale nutná opatrnost. Nejde o mzdu jednoho zaměstnance, ale o čistý peněžní příjem přepočtený na osobu v domácnosti. U bezdětného páru se dvěma dobrými příjmy může být cesta do horního decilu snazší než u rodiny s dětmi, kde se stejný příjem rozpočítává mezi více členů domácnosti.
Právě proto je otázka bohatství tak citlivá. Člověk může mít vysokou mzdu, ale pokud živí vícečlennou domácnost, splácí hypotéku a nemá výraznější úspory, jeho životní úroveň se bude lišit od bezdětného jednotlivce se stejnou výplatou.
Mohlo by vás zajímat: Čisté jmění Billyho Markuse: Proč zakladatel Dogecoinu nezbohatl
Skuteční bohatí nejsou jen lidé s vysokou výplatou
Pokud se na bohatství podíváme optikou majetku, obrázek se mění ještě víc. Podle ČSÚ se čisté jmění domácnosti počítá jako celkový majetek po odečtení dluhů. Medián čistého jmění českých domácností činil v roce 2024 necelých 3,5 milionu korun, konkrétně 3,47 milionu. Průměr byl vyšší a přesáhl 4,5 milionu korun, konkrétně 4,52 milionu.
Velkou roli v tom hraje bydlení. Domácnosti žijící ve vlastním bydlení bez hypotéky měly v roce 2024 medián čistého jmění 4,524 milionu korun. Domácnosti v nájmu a dalších formách užívání bydlení měly medián čistého jmění jen 157 800 korun. Rozdíl je obrovský a ukazuje, proč se v Česku bohatství často nedá měřit jen výplatní páskou.
Proč se mnoho lidí s nadprůměrným příjmem necítí bohatě
Jedním z hlavních důvodů je bydlení. ČSÚ uvádí, že celkové výdaje za bydlení činily na jaře 2025 v průměru 8 897 korun měsíčně na domácnost. U nájemního bydlení to ale bylo v průměru 13 572 korun a výdaje na bydlení tam představovaly 30,1 procenta čistých příjmů. U domácností ve vlastním rodinném domě byl podíl výdajů na čistém příjmu výrazně nižší, konkrétně 12,1 procenta.
Právě zde se ukazuje rozdíl mezi vysokým příjmem a finanční pohodou. Dvě domácnosti se stejným čistým příjmem mohou žít úplně jinak, pokud jedna bydlí ve splaceném bytě a druhá platí tržní nájem nebo vysokou hypotéku. V českém prostředí proto může být vlastnictví nemovitosti větším symbolem bohatství než samotná mzda.
Výzkumná organizace PAQ Research dlouhodobě upozorňuje, že Česko má relativně nízkou příjmovou nerovnost, ale výrazně vyšší nerovnost majetkovou. Podle její analýzy je majetek v Česku silně koncentrovaný na vrcholu distribuce, zejména u nejbohatšího jednoho procenta obyvatel.
Takže kolik musíte vydělávat, abyste byli v Česku bohatí?
Statisticky lze říct, že hranice vysokého příjmu začíná přibližně kolem 90 tisíc korun hrubého měsíčně. Nad touto úrovní už se zaměstnanec dostává mezi horních deset procent. Příjem nad 100 tisíc korun hrubého měsíčně je v Česku stále výjimečný a týká se jen zhruba pěti procent zaměstnanců.
Za skutečné bohatství ale samotná mzda nestačí. Pokud má někdo vysoký příjem, ale zároveň vysoké náklady, dluhy a žádný majetek, je spíše vysoce příjmový než bohatý. Bohatství začíná ve chvíli, kdy člověk kromě příjmu vytváří rezervy, vlastní aktiva a není existenčně závislý na jedné výplatě.
