Současný svět zaznamenal během posledních několika dekád ohromný vědecký pokrok. Technologie se staly důležitou součástí života většiny obyvatel západního světa a logicky se předpokládá, že nastolené tempo bude pokračovat i nadále. Proto zde prezentujeme TOP 5 technologií, které změní svět.
Neustálé inovování a objevování nových postupů nastává prakticky ve všech odvětvích, které vás mohou napadnout. A ať už se jedná o ty vychytávky, které pouze zpohodlní osobní či pracovní aspekty života, nebo o takové, které mohou potenciálně zachraňovat životy či pomoci ke zlepšení ovzduší, rozhodně svou pozornost zaměřte na termíny, popisované níže v tomto článku.
TOP 5 technologií, které změní svět – Vodík
Nejjednodušší chemický prvek má potenciál výrazně pomoci světu v cestě za snížením uhlíkových emisí. Právě proto je často označován za „palivo budoucnosti“. Spalování vodíku totiž neprodukuje žádný oxid uhličitý. Asi nejčastěji mediálně propíraná je jeho možnost pohánět automobily, a to ať už nákladní, nebo osobní. Oproti elektromobilům disponují totiž auta na vodík větším dojezdem a rychlejším tankováním. Největším problémem v jeho použití je u osobních aut větší objem nádrže, který zmenšuje efektivní objem zavazadlového prostoru, celkově pak prozatím chybějící infrastruktura. Mnoho ekonomických gigantů, včetně Evropské unie, proto plánuje právě výstavbu čerpacích stanic pro vodíková vozidla a elektromobily finančně podporovat.
Vodík může taktéž působit jako topivo pro domácnosti. Další využití najde velmi pravděpodobně i v těžkém průmyslu a kovovýrobě. Konkrétně se hovoří o použití vodíkových technologií v ocelářství, jelikož to v současnosti, za použití fosilních paliv, produkuje značné množství oxidu uhličitého. Existují také projekty pro výrobu vodíkem poháněných letounů. Ty by v ideálním případě časem mohly v letecké osobní dopravě nahradit ty současné.
Je ale třeba si uvědomit, že vodík automaticky neznamená ekologickou přívětivost. V přírodě se totiž vyskytuje pouze ve sloučeninách a pro jeho izolaci je tedy logicky potřeba energie. Proto se zavedl pojem zelený vodík, který označuje ten, při jehož výrobě byly použity pouze obnovitelné energetické zdroje. Právě využití zeleného vodíku bude pravděpodobně v příštích letech výrazně stoupat, i zde ale vznikají jisté kontroverze. Odpůrci totiž argumentují hlavně energetickou náročností, nutnou pro izolaci vodíku. Obnovitelné zdroje podle nich v případě masového rozšíření vodíkových technologií nebudou schopny tolik energie vyrábět. Tak či onak se dá ale zajisté předpokládat, že díky jeho neexistujícím emisím při spalování budeme čím dál častěji svědky používání vodíku.
Metaverse
Propojení reálného a virtuálního světa jako z říše fantazie fanouška science-fiction literatury. Tak by se asi dalo popsat Metaverse, tedy projekt, který má potenciál změnit asi celou moderní společnost. Mnoho lidí se přiklání k tendenci připisovat Metaverse společnosti Meta (která se ještě donedávna jmenovala Facebook) opak je ale pravdou. Její zakladatel, Mark Zuckerberg, totiž naopak v přesvědčení, že budoucnost se bez Metaverse neobejde, právě Facebook přejmenoval na současný název.
Největším rozdílem oproti současnému 2D internetu je to, že v Metaverse se za pomoci brýlí pro virtuální realitu budete moci pohybovat ve trojrozměrném prostoru. V praxi to může vypadat následovně – nasadíte si brýle, v rámci Metaverse se jakožto vaše vytvořená postavička teleportujete do virtuálního obchodu, kde si na svém reálném já např. vyzkoušíte bundu nebo se podíváte, jak by se určitý kus nábytku hodil do vašeho obýváku. Poté si dané zboží objednáte, zaplatíte jej a po pár dnech vám bude přivezeno domů. Případně také bude možné kupovat si oblečení pro vaši vytvořenou postavu, které nebude existovat hmotně a bude nositelné jen v Metaverse, podobně, jako třeba tzv. „skiny“ v některých online počítačových hrách.
Dále budete také moci pracovat z domova a i přesto díky Metaverse vídat svoje kolegy a interagovat s nimi, jako byste byli v klasické kanceláři. O důležitosti tohoto projektu pro budoucnost jasně hovoří fakt, že mnoho z globálních korporací právě do něj investuje nemalý peníz. Podle některých expertů bychom se Metaverse, které bude připomínat to zde popsané, mohli dočkat už v horizontu pěti až deseti let.
TOP 5 technologií, které změní svět – 3D tisk
Ačkoliv v prvopočátcích vypadal 3D tisk spíše jako taková v praxi ne příliš použitelná ukázka toho, čeho všeho je lidstvo schopné, v posledních letech se začíná uvažovat i o jeho efektivním využití. Technologický pokrok a snížení nákladů momentálně totiž umožňují trojrozměrným tiskem vyrábět širokou škálu produktů.
Mezi takové se řadí například i oblečení či obecně doplňky. „Vytisknuty“ mohou být šaty, brýle, boty, no prostě skoro cokoliv, na co si člověk vzpomene. Daleko důležitější pro společnost je ale zajisté využití 3D tisku pro zdravotnické účely. Dá se totiž využít při implementaci terapie kmenovými buňkami. Ty dokáží, zjednodušeně řečeno, v lidech vytvářet buňky nové a tím napravit poškození uvnitř těla. Dále nabízí 3D tiskárny nepřeberné množství variant při výrobě zdravotnických potřeb. V neposlední řadě existuje také možnost 3D tisku kostí, vyrobených ze speciálního materiálu. Ten je velice blízký původní kosti. Náhradní kost by dle vědců měla pak fungovat stejně spolehlivě, jako ta nahrazovaná v době před úrazem.
Genová terapie
Když už jsme se v předchozím odstavci dotkli tématu zdraví, byl by skoro hřích vynechat genovou terapii. Ta je totiž výsledkem značného pokroku v medicíně a dává naději k vyléčení některých geneticky podmíněných chorob. Ty se až dosud léčily pouze postupy, které měly za úkol eliminovat symptomy, ale neexistovala u nich možnost vyřešit samotnou podstatu nemoci. To dokonce ani v případech, kdy lékaři věděli, jaký konkrétní gen chorobu způsobuje.
Genová terapie jako taková znamená vpravení určité genetické informace do buněk. V současnosti slibuje pro lékařský svět značný příslib do budoucna. Existuje totiž možnost, že díky ní budou moci být vyléčena i genetická a nádorová onemocnění. To dokonce i ta, na která je současná medicína buď krátká, nebo pouze právě léčí jejich příznaky a ne neduh jako takový. Mezi takové nemoci patří třeba nejen rakovina, ale i diabetes, cystická fibróza, různá onemocnění srdce a také dva velké strašáky stáří, Parkinsonova a Alzheimerova choroba.
V současnosti je genová terapie ještě v plenkách a tak její účinnost není stoprocentní. Kromě toho vyžaduje značné množství financí a pokročilých technologií. Často je také vznášena otázka etičnosti co se týče modifikace lidských genů. Někteří totiž vidí genovou terapii pro léčení vážných chorob jako pomyslný první stupínek na cestě k masové úpravě lidských genů. Jako příklad posledního uvedeného je uváděno to, že si rodiče například budou moci připlatit za účelem modifikace ještě nenarozeného potomka tak, aby byl atleticky či akademicky zdatný.
TOP 5 technologií, které změní svět – Průmysl 4.0
Tento pojem, který je často označován jakožto historicky čtvrtá průmyslová revoluce, označuje spíše, než vyložený převrat, určitý vývoj. Ačkoliv dle některých údajů zvýší produktivitu práce bezmála o třetinu, nese s sebou i jistá úskalí.
Celý Průmysl 4.0 spočívá v propojení veškerých používaných zařízení přes internet a zřízení datových toků jak uvnitř jedné firmy, tak mezi více společnostmi. Veškeré stroje tak bude možné centrálně řídit na dálku a budou mezi sebou moci komunikovat. Dalším stěžejním bodem je stále rostoucí automatizace práce. Stručně řečeno se celý Průmysl 4.0 řídí heslem: „Práci, kterou mohou dělat stroje, by měly dělat stroje.“ Ačkoliv to zajisté přinese efektivnější využívání zdrojů a zvětšení výrobních kapacit, také to učiní mnohé pracovníky redundantními. Dle některých odhadů bude muset až 40 % lidí projít rekvalifikačními kurzy, aby mohli zaujmout nově vytvořené pozice, které nahradí jejich bývalé, obsazené stroji.
Celkově by měl ale mít Průmysl 4.0 na zaměstnanost pozitivní vliv, jelikož se odhaduje, že vytvořených pracovních míst bude více, než těch, které nahradí roboti či automaty. Také se předpokládá, že by díky výše zmíněnému růstu produktivity přišlo v úvahu i zkrácení pracovní doby. Konkrétně se hovoří o šesti hodinách místo současných osmi.
