Praha, 18. května 2023: V dubnu představila Evropská komise revidovanou verzi reformy fiskální politiky Evropské unie, která reaguje na současný a dlouhodobě neudržitelný vývoj veřejných financí s obrovskými rozpočtovými schodky. Na mezinárodní konferenci Reforma fiskálních pravidel v Evropě: Je návrat ke zdravým veřejným financím možný a pravděpodobný?, která se konala ve středu 17. května 2023 na Anglo-americké vysoké škole v Praze (AAU), však od čtyř zúčastněných středoevropských ekonomů zazněla skepse, že se jak Evropské unii, včetně eurozóny, tak jednotlivým rychle se zadlužujícím ekonomikám, mezi které patří i Česká republika, podaří z prohlubujícího se zadlužení veřejných rozpočtů vymanit.
Podle Jana Schnellenbacha, který z pozice hlavního řečníka během konference na AAU blíže představil současné návrhy Evropské komise, které mají přivést státy Evropské unie k větší rozpočtové disciplíně, je příčinou skepse přílišná benevolence ze strany samotné Evropské komise umožňující členským státům Evropské unie porušování rozpočtových pravidel.
„Návrh je pro mě zklamáním. Podle mého názoru je velmi nepravděpodobné, že Evropská komise bude striktně vynucovat rozpočtová pravidla Evropské unie. I nadále tak bude existovat řada výjimek, jak umožnit státům porušovat rozpočtová pravidla, aniž by byly automaticky sankcionovány,“ nechal se slyšet profesor ekonomie z Braniborské technické univerzity v Chotěbuzi a člen Eucken Institutu ve Freiburgu.
Schnellenbachův názor doplnila profesorka Varšavské ekonomické školy Agnieszka Slomka Golebiovska, která navíc celou situaci zasadila do souvislosti s nedávnou koronavirovou pandemii a stále probíhající válkou na Ukrajině.
„Jsme ve stavu mnohočetné krize. A právě tehdy roste riziko politizace vynucování rozpočtové politiky kvůli prostoru států pro vyjednávání výjimek,“ připomněla vliv událostí, které zapříčinily dynamický růst veřejných výdajů po celé Evropě, zatímco Olívia Lacenová, hlavní analytička brokerské společnosti Wonderinterest Trading, upozornila, že momentální ekonomický vývoj v Evropě nenahrává novým investicím.
„Rozpočtová nerovnováha, prudké nárůsty schodků, a tedy veřejného dluhu jsou jednou z největších nočních můr investorů,“ připustila Lacenová, která jako příklad zmínila Řecko. „V případě fiskální krize, kterou si Řecko před několika lety prošlo, jsme mohli vidět, že hodnota majetku investorů ve formě cenných papírů hluboce a dlouhodobě poklesla,“ podotkla.
Kromě současných návrhů reforem evropské fiskální politiky řečníci v rámci konference řešili také možné alternativní a účinné způsoby, jak podpořit udržitelnost veřejných financí v Evropě. Jeden způsob mimo jiné nastínil hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň, který je zároveň názoru, že revize pravidel v Evropské unie nakonec projde.
„Nová schopnost Evropské unie zadlužovat sama sebe může být novým zdrojem řešení dluhové krize jednotlivých států,“ usoudil Bartoň, podle kterého může právě dluh Evropské unie sloužit ke snížení dluhových problémů jednotlivých států. „Na úrovni Evropské unie má totiž dluh stále kam růst, na rozdíl od stále kritičtější situace v některých členských zemích. Klíčové bude, aby dluh Evropské unie nahrazoval dluhy státní, ale zároveň je nezvyšoval,“ dodal Bartoň.
