Míra nezaměstnanosti se ke konci března v USA zvýšila na 4,4 procenta z rekordně nízké 3,5procentní úrovně v únoru
Jenže skutečnost může být daleko horší, než zatím ukazují oficiální statistiky.
Jen v posledních dvou březnových týdnech požádalo ve Spojených státech o podporu v nezaměstnanosti více než deset milionů lidí poté, co na americkou ekonomiku dopadla v plné síle koronavirová krize. A dá se předpokládat, že tato čísla ještě v následujících měsících porostou. Různé předpovědi počítají se ztrátou až dvaceti milionů pracovních míst.
Oficiální statistika sice říká, že míra nezaměstnanosti na konci března dosáhla 4,4 procenta, ovšem ta v sobě nezahrnuje lidi, kteří jsou sice formálně zaměstnaní, ale sedí doma, protože firmy na ně pobírají podporu od státu z prvního záchranného balíčku. Pokud podniky takto podpořená pracovní místa během krize nezruší, nebudou muset státu žádné peníze poskytnuté z tohoto balíčku vracet.
„Pokud bychom však připočítali i tyto osoby, možná bychom se už dnes dostali na míru nezaměstnanosti někde kolem 10,5 procenta,“ uvedl Michael Farren, ekonom z Univerzity Georgea Masona. Takový podíl lidí bez práce se blíží poválečnému rekordu z roku 1982, kdy nezaměstnanost činila bezmála 11 procent. Pokud se naplní černé scénáře o dvaceti milionech hledajících práci, pak nezaměstnanost přesáhne 16 procent. Ve hře jsou ale i předpovědi o dvaceti a více procentech nezaměstnaných, což už je srovnatelné s vývojem v první polovině 30. let minulého století během Velké hospodářské krize.
