Nákup ETF může působit téměř bez námahy. Investor zadá ticker, zvolí počet kusů a klikne na tlačítko. O několik sekund později se pozice objeví v portfoliu. Prodej funguje velmi podobně.
Za tímto jednoduchým rozhraním se ale skrývá trh, na kterém se ceny neustále mění, kupující a prodávající soupeří o provedení pokynu a zdánlivě malé detaily mohou ovlivnit konečný výnos. Obchodování s ETF proto není jen o výběru správného fondu. Investor by měl rozumět také tomu, co se děje mezi okamžikem zadání pokynu a jeho skutečným provedením.
Výslednou cenu mohou ovlivnit obchodní hodiny, bid-ask spread, likvidita, prémie či diskont vůči čisté hodnotě aktiv i samotný typ zadaného pokynu.
Jak se obchodování s ETF liší od nákupu podílového fondu
Burzovně obchodované fondy kombinují vlastnosti investičních fondů a veřejně obchodovaných cenných papírů. Stejně jako tradiční fondy mohou ETF držet portfolio akcií, dluhopisů, komodit nebo jiných aktiv. Na rozdíl od klasických podílových fondů se však jejich podíly obchodují na burze v průběhu celého obchodního dne.
To znamená, že se cena ETF může měnit každou sekundu.
U tradičních podílových fondů investor obvykle nakupuje nebo prodává za čistou hodnotu aktiv, tedy NAV, vypočítanou po skončení obchodního dne. U ETF naopak kupující a prodávající obchodují na sekundárním trhu za ceny, které určuje nabídka a poptávka. Jak vysvětluje americká Komise pro cenné papíry a burzy ve svém průvodci ETF na Investor.gov, ETF se mohou obchodovat za cenu vyšší nebo nižší, než je jejich čistá hodnota aktiv, a investor zároveň nese náklady spojené například s bid-ask spreadem.
Pro investora to přináší větší flexibilitu, ale zároveň i další obchodní náklady a mechanismy, které nejsou na první pohled vidět pouze z ročního poplatku fondu.
Čtěte také: Co je ETF? Jak burzovně obchodované fondy skutečně fungují
Kdy je možné ETF obchodovat
U ETF obchodovaných v USA probíhá standardní obchodování během běžné burzovní seance. Na burzách NYSE a NYSE Arca probíhá hlavní obchodní fáze od 9:30 do 16:00 východoamerického času, jak uvádějí oficiální obchodní hodiny NYSE. NYSE Arca, která je významným místem pro obchodování ETF, navíc provozuje i ranní a večerní obchodní seance.
Řada brokerů proto umožňuje obchodování také před otevřením hlavní seance a po jejím skončení. Likvidita ale bývá mimo standardní obchodní hodiny výrazně nižší. Nižší aktivita může vést k širším bid-ask spreadům a větším rozdílům mezi zobrazovanou cenou a skutečnou cenou, za kterou je pokyn proveden.
Načasování může hrát roli i během běžné obchodní doby.
První minuty po otevření trhu bývají někdy volatilnější, protože investoři reagují na noční zprávy a některá aktiva držená v ETF ještě nemusí mít stabilní tržní cenu.
Podobně se může volatilita zvýšit i krátce před uzavřením trhu.
Pro dlouhodobého investora proto může mít smysl počkat několik minut po otevření trhu, zvlášť pokud obchoduje méně likvidní ETF.
Bid-ask spread: první skrytý náklad při obchodování s ETF
Cena ETF se obvykle zobrazuje alespoň prostřednictvím dvou důležitých údajů: bid a ask.
Bid představuje nejvyšší cenu, kterou je kupující aktuálně ochoten zaplatit. Ask je naopak nejnižší cena, za kterou je prodávající ochoten ETF prodat.
Představme si ETF s následující kotací:
Bid: 99,96 USD
Ask: 100,04 USD
Rozdíl mezi těmito dvěma cenami činí osm centů. Tento rozdíl se nazývá bid-ask spread.
Investor, který chce ETF okamžitě koupit, bude obvykle nakupovat poblíž ask ceny. Investor, který chce okamžitě prodat, naopak zpravidla obdrží cenu poblíž bidu.
Spread tedy funguje jako nepřímý transakční náklad.
SEC tento rozdíl popisuje jako potenciální „skrytý náklad“ pro investory do ETF, protože může snižovat výnos i v případě, že broker neúčtuje žádný explicitní poplatek za obchod. Více k tomu uvádí Investor.gov.
U vysoce likvidních ETF sledujících hlavní indexy mohou být spready velmi úzké. U méně obchodovaných fondů, ETF zaměřených na méně likvidní aktiva nebo specializovaných tematických produktů mohou být naopak výrazně širší.
Proto by investor při porovnávání ETF neměl sledovat pouze manažerské poplatky. Fond s o něco nižším ročním poplatkem nemusí být automaticky levnější na obchodování, pokud má výrazně širší spread.
Likvidita ETF je složitější než samotný objem obchodů
Jedním z častých omylů při obchodování s ETF je představa, že fond s nízkým denním objemem obchodů musí být automaticky nelikvidní.
Objem obchodů je samozřejmě důležitý, ETF však mají i další zdroj likvidity: samotná aktiva uvnitř fondu.
Podíly ETF mohou vznikat nebo být odkupovány prostřednictvím velkých institucionálních subjektů známých jako autorizovaní účastníci. Pokud výrazně vzroste poptávka po ETF, tyto instituce mohou sestavit koš podkladových cenných papírů a vyměnit ho za nově vytvořené podíly ETF.
Stejný proces může fungovat i opačně.
Mechanismus tvorby a odkupu podílů pomáhá udržovat tržní cenu ETF relativně blízko hodnotě jeho podkladového portfolia.
ETF, které drží vysoce likvidní akcie velkých společností, proto může být efektivně obchodovatelné i v případě, že samo nepatří mezi nejaktivněji obchodované fondy.
Naopak ETF zaměřené na dluhopisy rozvíjejících se trhů, akcie malých firem nebo jiná méně likvidní aktiva může mít vyšší obchodní náklady, protože samotné podkladové portfolio je obtížnější ocenit a zobchodovat.
Proč se může ETF obchodovat nad nebo pod NAV
Čistá hodnota aktiv, tedy NAV, představuje hodnotu cenných papírů a dalších aktiv držených v ETF po odečtení závazků a vydělenou počtem podílů v oběhu.
Tržní cenu ETF ale v průběhu dne určují investoři.
Obě hodnoty proto nemusí být vždy totožné.
Pokud se ETF obchoduje nad NAV, jde o prémii. Pokud je tržní cena nižší než NAV, ETF se obchoduje s diskontem.
Představme si, že odhadovaná hodnota podkladových aktiv ETF je 100 dolarů na podíl, ale investoři jsou aktuálně ochotni platit 100,20 dolaru. ETF se tak obchoduje s přibližně 0,2% prémií.
Za běžných okolností pomáhá arbitráž ze strany profesionálních tvůrců trhu a autorizovaných účastníků výraznější rozdíly mezi tržní cenou a hodnotou podkladových aktiv zmenšovat.
Větší prémie nebo diskonty se ale mohou objevit v období zvýšeného napětí na trzích nebo v případě, že se podkladová aktiva obtížně oceňují.
Příkladem mohou být také mezinárodní ETF. ETF obchodované v USA může zůstat otevřené i v době, kdy jsou některé zahraniční burzy, na kterých se obchodují jeho podkladová aktiva, již zavřené. Cena ETF pak zohledňuje očekávání investorů ohledně toho, za kolik se tato aktiva mohou obchodovat po opětovném otevření lokálních trhů.
Rozdíl mezi tržní cenou ETF a naposledy vypočteným NAV proto nemusí automaticky znamenat, že je s fondem něco v nepořádku.
Čtěte také: Spořicí dluhopisy jako nejlepší investice? Zajištění přes dluhopisy dává smysl hlavně konzervativním investorům
Market order versus limit order
Typ pokynu může mít výrazný vliv na výslednou cenu obchodu.
Market order, tedy tržní pokyn, dává brokerovi instrukci koupit nebo prodat ETF za nejlepší aktuálně dostupnou cenu.
Výhodou je rychlost a vysoká pravděpodobnost provedení. Nevýhodou je skutečnost, že investor nemá kontrolu nad konečnou cenou.
Pokud se trh rychle pohybuje nebo má ETF široký spread, může se výsledná cena lišit od kotace, kterou investor viděl při zadávání obchodu.
Limit order, tedy limitní pokyn, naopak stanovuje maximální cenu, kterou je investor ochoten zaplatit při nákupu, nebo minimální cenu, kterou je ochoten přijmout při prodeji.
Aktualizovaný průvodce typy pokynů na Investor.gov vysvětluje, že market order zpravidla upřednostňuje provedení obchodu, ale nezaručuje konkrétní cenu. Limit order naopak dává investorovi větší kontrolu nad cenou, ale nezaručuje, že k obchodu skutečně dojde.
Představme si ETF s bidem 49,95 dolaru a askem 50,05 dolaru. Investor může zadat nákupní limitní pokyn na 50,00 dolaru.
Pokyn bude proveden pouze za cenu 50,00 dolaru nebo nižší.
Nevýhodou je, že obchod nemusí být proveden vůbec, pokud prodávající nebudou ochotni tuto cenu přijmout.
Limitní pokyny tak mohou nabídnout větší kontrolu nad cenou, zejména při obchodování méně likvidních ETF nebo v období zvýšené volatility.
Reálný příklad obchodu s ETF: od kotace až po provedení
Představme si investora, který chce do ETF investovat přibližně 10 000 dolarů.
Aktuální kotace ukazuje:
Bid: 49,92 USD
Ask: 50,08 USD
Odhadovaná hodnota podkladových aktiv ETF je přibližně 50,00 dolaru na podíl.
Na první pohled by se mohlo zdát, že nákup 200 podílů bude stát přesně 10 000 dolarů.
Skutečnost ale může vypadat jinak.
Pokud investor zadá tržní pokyn na 200 podílů, může být na ceně 50,08 dolaru k dispozici pouze 100 kusů. Dalších 100 kusů může být k dispozici až za 50,10 dolaru.
Obchod by se tedy mohl provést takto:
100 podílů × 50,08 USD = 5 008 USD
100 podílů × 50,10 USD = 5 010 USD
Celková investice = 10 018 USD
Průměrná realizační cena činí 50,09 dolaru na podíl.
Ve srovnání s odhadovanou hodnotou podkladových aktiv ve výši 50 dolarů investor ve skutečnosti zaplatil o devět centů více za každý podíl, tedy celkem o 18 dolarů více.
Tento rozdíl se neobjevil jako brokerský poplatek.
Vznikl kombinací bid-ask spreadu, dostupné likvidity a cen, za které byli prodávající v danou chvíli ochotni obchod uskutečnit.
Představme si nyní, že si investor obchod okamžitě rozmyslí a všech 200 podílů prodá, zatímco bid zůstane na 49,92 dolaru.
Prodej by přinesl přibližně:
200 × 49,92 USD = 9 984 USD
Bez započtení brokerských poplatků by investor ztratil přibližně 34 dolarů jen tím, že ETF koupil a okamžitě prodal.
Podkladové portfolio přitom nemuselo vůbec klesnout.
Právě to je příklad skrytého tření, se kterým se investor může při obchodování s ETF setkat.
Pro dlouhodobého investora, který drží ETF mnoho let, může mít malý jednorázový spread jen minimální dopad. Pro aktivního obchodníka, který do pozic často vstupuje a vystupuje, se ale tyto náklady mohou postupně sčítat.
Slippage: když se realizační cena změní
Dalším důležitým pojmem je slippage, tedy cenový skluz.
Slippage nastává v okamžiku, kdy je obchod proveden za jinou cenu, než investor očekával.
Představme si, že se ETF nabízí za 100 dolarů ve chvíli, kdy investor zadává tržní pokyn. Než se objednávka dostane na burzu, nové obchody posunou nejnižší dostupnou prodejní cenu na 100,15 dolaru.
Investor tak může zaplatit více, než původně očekával.
To je jeden z důvodů, proč poslední obchodovanou cenu zobrazenou v brokerské aplikaci nelze považovat za garantovanou realizační cenu. Investor.gov upozorňuje, že tržní pokyny mohou být provedeny za cenu odlišnou od poslední zobrazené kotace a větší objednávky mohou být dokonce vypořádány za několik různých cen podle dostupné likvidity. Podrobněji to vysvětluje Investor.gov.
Slippage je důležitý především během volatilního trhu, u větších pokynů nebo u ETF se širšími spready.
Limitní pokyny mohou riziko nepříznivého provedení zmírnit, zároveň ale vytvářejí možnost, že obchod nebude proveden vůbec.
Velké pokyny se mohou provést za několik různých cen
Pro běžného retailového investora, který kupuje vysoce likvidní ETF za několik stovek nebo několik tisíc dolarů, obvykle není hloubka trhu zásadním problémem.
U větších obchodů ale situace vypadá jinak.
ETF může například ukazovat ask cenu 25 dolarů, ale za tuto cenu může být k dispozici pouze 500 podílů.
Pokud investor zadá tržní pokyn na 10 000 podílů, může nejprve nakoupit těchto 500 kusů a následně pokračovat v nákupu od dalších prodávajících za postupně vyšší ceny.
Průměrná výsledná cena tak může být výrazně vyšší než původní kotace.
Profesionální obchodníci proto často sledují hloubku objednávkové knihy a využívají limitní pokyny nebo rozdělují větší transakce do menších částí.
Nejlikvidnější ETF nemusí být automaticky nejlevnější
Investoři při výběru ETF často porovnávají hlavně nákladovost fondu.
ETF s ročním poplatkem 0,05 % vypadá levněji než fond s nákladovostí 0,10 %.
Skutečné náklady investice ale závisí také na podmínkách obchodování.
Investor se může setkat například s manažerskými poplatky, bid-ask spreadem, brokerskou provizí, náklady na měnovou konverzi u zahraničních ETF, daněmi nebo rozdílem mezi tržní cenou ETF a hodnotou jeho podkladových aktiv.
Pro dlouhodobého investora může být roční nákladovost stále jedním z nejdůležitějších ukazatelů.
Pro investora, který ETF aktivně obchoduje, ale mohou být stejně důležité i spready a kvalita provedení pokynů.
Co zkontrolovat před zadáním obchodu s ETF
Před nákupem nebo prodejem ETF může být užitečné sledovat nejen samotný fond, ale také podmínky na trhu.
Bid a ask ukazují, jak velké okamžité obchodní náklady investor podstupuje. Šířka spreadu může zároveň napovědět, jak efektivně se ETF právě obchoduje.
Investor může také porovnat tržní cenu ETF s odhadovanou hodnotou jeho podkladového portfolia, pokud je tento údaj dostupný.
Důležitá je také likvidita samotných aktiv držených v ETF, především u dluhopisových fondů, ETF rozvíjejících se trhů a úzce zaměřených produktů.
Nakonec hraje roli i volba mezi market orderem a limit orderem, tedy mezi rychlostí provedení a větší kontrolou nad cenou.
Tyto faktory jsou obvykle méně důležité než dlouhodobá výkonnost investice, správná alokace aktiv nebo řízení rizika. Přesto ale ovlivňují konkrétní cenu, za kterou investor do pozice vstupuje a za kterou ji později opouští.
Obchodování s ETF je na obrazovce jednoduché, pod povrchem ale složité
Moderní brokerské platformy výrazně zjednodušily obchodování s ETF. Transakci, kvůli které bylo dříve nutné telefonovat brokerovi, lze dnes provést během několika sekund z mobilního telefonu.
Jednoduché uživatelské rozhraní ale skrývá poměrně složitou strukturu trhu.
Mezi stisknutím tlačítka „koupit“ a následným „prodat“ investor vstupuje do prostředí bid a ask cen, market makerů, autorizovaných účastníků, podkladových aktiv i dalších kupujících a prodávajících.
Většina tohoto systému pracuje tiše na pozadí.
Jeho pochopení je ale důležité především v době zvýšené volatility, širších spreadů nebo při investování do méně likvidních ETF.
Rozdíl mezi dobře a špatně provedeným obchodem s ETF nemusí být u jedné transakce nijak dramatický. Někdy jde jen o několik centů na podíl.
I těchto několik centů ale připomíná důležitou skutečnost: výnos investice není ovlivněn pouze tím, co investor koupí, ale také cenou, za kterou na trh vstoupí a za kterou z něj nakonec vystoupí.
