Ve světě investic miliardáře nesledujeme proto, že by měli vždy pravdu. Sledujeme je proto, že často dokážou přemýšlet v delších časových horizontech, vstupovat do trendů dříve než většina trhu a nasazovat kapitál v rozsahu, který běžný investor může jen pozorovat z dálky. V roce 2026 tento přístup dobře ukazují dvě jména: Masayoshi Son, zakladatel SoftBank, a Justin Ishbia, investor stojící za private equity společností Shore Capital Partners.
Na první pohled patří každý z nich do úplně jiného světa. Son dnes patří mezi nejviditelnější investory v oblasti umělé inteligence a masivní technologické infrastruktury. Ishbia naopak buduje své jmění skrze private equity, konsolidaci menších a středně velkých podniků a stále cennější sportovní aktiva. Společně ale ukazují, kam v roce 2026 proudí část největšího a nejtrpělivějšího kapitálu.
Masayoshi Son: sázka na celý ekosystém umělé inteligence
Masayoshi Son byl vždy známý odvážnými investičními rozhodnutími. Jeho současná strategie není výjimkou. SoftBank už dnes neinvestuje pouze do technologických firem. Snaží se obsadit klíčové části celého hodnotového řetězce umělé inteligence.
Nejviditelnější součástí této strategie je OpenAI. V červenci 2026 SoftBank Group oznámila, že provedla druhou desetimiliardovou tranši své navazující investice do OpenAI, která je součástí dříve oznámeného balíku v celkové výši 30 miliard dolarů. SoftBank zároveň uvedla, že třetí desetimiliardovou tranši plánuje dokončit v říjnu 2026. Už dříve firma oznámila, že po dokončení této investice by její celková investice do OpenAI měla dosáhnout 64,6 miliardy dolarů, což by odpovídalo přibližně třináctiprocentnímu podílu.
Pro investory je vzkaz poměrně jasný. Son nesází jen na samotný software nebo populární chatboty. Sází na předpoklad, že umělá inteligence se stane jednou ze základních vrstev světové ekonomiky. Kapitál proto podle této logiky nepoteče jen do modelů, ale také do čipů, datových center, cloudové kapacity, energetiky a fyzické infrastruktury, bez níž výkonné AI systémy nemohou fungovat.
AI infrastruktura jako nová investiční nemovitost
Jedním z nejdůležitějších investičních témat roku 2026 je skutečnost, že umělá inteligence mění infrastrukturu v růstový trh. Datová centra, energetické zdroje, chlazení, pozemky, přístup k elektrické síti nebo polovodiče už nejsou jen technickým zázemím. Stávají se strategickými aktivy.
Dobře to ukazuje zapojení SoftBank do projektu Stargate. OpenAI, Oracle a SoftBank projekt představují jako rozsáhlou AI infrastrukturní platformu. Podle OpenAI rozšíření o pět nových amerických lokalit pro AI datová centra posunulo Stargate k téměř 7 gigawattům plánované kapacity a více než 400 miliardám dolarů investic v následujících třech letech.
SoftBank se zároveň posouvá přímo do cloudové infrastruktury. V červenci 2026 SoftBank Corp. a SoftBank Group oznámily vznik společnosti SB Neo, amerického neocloudového byznysu, který má poskytovat výpočetní kapacitu pro umělou inteligenci velkým firmám včetně hyperscalerů. Společnost uvedla, že SB Neo bude využívat desetigigawattovou energetickou a AI infrastrukturu, kterou SoftBank Group rozvíjí.
Strategie se přitom netýká jen Spojených států. V květnu 2026 SoftBank oznámila závazek vybudovat a provozovat 5 gigawattů kapacity AI datových center ve Francii. Celková investice může dosáhnout až 75 miliard eur, přičemž první fáze má zahrnovat počáteční investici 45 miliard eur a dodat 3,1 gigawattu kapacity v regionu Hauts-de-France.
Son investuje tak, jako by budoucí AI závod neměl vyhrát pouze ten, kdo má nejlepší model, ale ten, kdo ovládá výpočetní výkon, energii a infrastrukturu potřebnou k jeho trénování a provozu.
Justin Ishbia: private equity, konsolidace a sport
Justin Ishbia představuje úplně jiný typ miliardářského investora. Zatímco Son staví na globální technologické transformaci, Ishbia vybudoval své jmění skrze private equity disciplínu: nákup a rozvoj menších a středně velkých firem, často v roztříštěných odvětvích, kde může profesionalizace a konsolidace vytvářet hodnotu.
Ishbia je zakladatelem a managing partnerem společnosti Shore Capital Partners. Firma se popisuje jako private equity správce zaměřený na společnosti z nižšího středního trhu v několika sektorech, včetně zdravotnictví, potravin a nápojů, business services, průmyslu a real estate. V únoru 2026 Shore oznámila, že uzavřela svůj druhý průmyslový fond s kapitálovými závazky přesahujícími 400 milionů dolarů, přičemž zdůraznila pokračující zájem investorů o sektorově zaměřenou strategii.
Investiční přístup, který Justin Ishbia reprezentuje, je méně okázalý než Sonovy AI megaprojekty. Může být ale v mnoha ohledech opakovatelnější. Shore se zaměřuje na firmy se stabilním cash flow, silnými manažerskými týmy a prostorem k růstu skrze konsolidaci trhu i organickou expanzi.
V roce 2026 je zvlášť zajímavý právě druhý průmyslový fond Shore Capital. Firma uvedla, že fond navazuje na její strategii v roztříštěných trzích s odolnou poptávkou. To je důležité zejména proto, že průmyslové služby, údržba, opravy, infrastruktura a specializovaní provozovatelé získávají v ekonomice, která musí modernizovat dodavatelské řetězce, energetické systémy a fyzická aktiva, stále větší význam.
Proč Justin Ishbia sází také na sport
Další oblastí, kterou se vyplatí sledovat, je vlastnictví sportovních klubů. Justin Ishbia už je spojen s několika sportovními aktivy. V roce 2023, kdy Mat Ishbia dokončil akvizici kontrolního podílu ve Phoenix Suns a Phoenix Mercury, NBA uvedla, že Justin Ishbia se stal druhým největším akcionářem a alternativním guvernérem těchto klubů.
Ještě výraznější krok přišel v baseballu. Chicago White Sox v červnu 2025 oznámili, že Jerry Reinsdorf a Justin Ishbia uzavřeli dlouhodobou investiční dohodu, která vytváří rámec pro to, aby Ishbia mohl v budoucnu získat kontrolní podíl v týmu. Podle dohody má Ishbia v letech 2025 a 2026 vkládat kapitál do White Sox jako limited partner, přičemž peníze mají sloužit ke snížení dluhu a podpoře běžného provozu.
Dohoda dává Reinsdorfovi možnost prodat Ishbiovi kontrolní podíl mezi lety 2029 a 2033. Po sezoně 2034 pak bude mít Ishbia opci na získání kontrolního podílu. Klub zároveň uvedl, že k takové transakci nemůže dojít před rokem 2029.
Pro investory sportovní kluby dávno nejsou jen „hračky pro miliardáře“. Stále častěji jsou vnímány jako vzácná mediální, zábavní a real estate aktiva. Hodnota sportovních franšíz v posledních letech výrazně rostla díky vysílacím právům, streamingu, sponzoringu, prémiovým zážitkům a omezenému počtu klubů, které lze vlastnit. Ishbiův vstup do sportu proto zapadá do širšího miliardářského trendu: vlastnit aktiva, která kombinují značku, loajalitu fanoušků, kulturní význam a dlouhodobou vzácnost.
Dva miliardáři, dvě investiční mapy
Masayoshi Son a Justin Ishbia neinvestují stejným způsobem. Přesto se v jejich přístupu objevuje podobná logika: nesoustředit se pouze na samotný produkt, ale na platformu, která produkt umožňuje.
U Sona je touto platformou infrastruktura umělé inteligence. Jeho kapitál míří do systémů, které mohou pohánět další fázi digitální ekonomiky: OpenAI, Arm, datová centra, cloudovou kapacitu, energetiku a pokročilé výpočty. U Ishbii je platformou provozní měřítko. Jeho kapitál směřuje do roztříštěných odvětví, soukromých firem a sportovních klubů, jejichž hodnota může růst skrze konsolidaci, profesionální řízení a dlouhodobé vlastnictví.
Tento kontrast je důležitý. Mnoho drobných investorů sleduje veřejně obchodované akcie, které už jsou dobře známé. Miliardáři se ale často zaměřují na vrstvu pod samotným trendem. V případě AI to znamená energii, čipy a výpočetní kapacitu. V případě private equity menší a střední firmy s potenciálem konsolidace. Ve sportu pak vzácná aktiva s mediální a kulturní hodnotou.
Co si z toho mohou odnést běžní investoři?
Sledovat miliardáře neznamená slepě kopírovat jejich kroky. Masayoshi Son si může dovolit míru zadlužení, volatility a koncentrace, která by pro většinu individuálních investorů byla příliš riziková. Strategie SoftBank v oblasti AI je ambiciózní, ale zároveň kapitálově náročná a vystavená riziku valuací, financování i samotné realizace.
Totéž platí pro Justina Ishbiu. Private equity transakce, sportovní franšízy a konsolidace nižšího středního trhu nejsou pro běžného investora snadno dostupné. Vyžadují expertizu, provozní kontrolu a dlouhý investiční horizont.
Přesto se z jejich strategie dá leccos vyčíst.
První lekce zní: investování do AI v roce 2026 už není jen o softwarových společnostech. Zajímavé příležitosti se mohou objevovat také v polovodičích, provozovatelích datových center, energetické infrastruktuře, technologiích pro elektrické sítě, chlazení, cloudových službách nebo kyberbezpečnosti.
Druhá lekce: nudné firmy mohou být velmi silnými investicemi. Model, který reprezentuje Justin Ishbia, ukazuje, proč mohou být společnosti se stabilním cash flow v roztříštěných sektorech atraktivní, pokud se na ně dlouhodobě aplikuje kapitál, lepší řízení a konsolidace.
Třetí lekce: vzácnost má hodnotu. Sportovní týmy, kvalitní infrastruktura, strategické pozemky, přístup k energii nebo specializované průmyslové služby mají jedno společné. Nelze je vytvořit přes noc v neomezeném množství.
Investiční signál pro rok 2026
Investiční mapa miliardářů v roce 2026 není jen o honbě za nejhlasitějším trendem. Je především o hledání systémů, na kterých bude příští dekáda stát.
Masayoshi Son sází na to, že umělá inteligence bude potřebovat novou globální infrastrukturní vrstvu. Justin Ishbia zase sází na to, že disciplinované vlastnictví, konsolidace a vzácná aktiva mohou dál zhodnocovat kapitál mimo hlavní pozornost veřejných trhů.
