Čistý dluh Británie v květnu poprvé od roku 1961 překročil 100 procent hrubého domácího produktu (HDP). Zadlužení bylo vyšší, než se očekávalo. Inflace v květnu zůstala na 8,7 procenta, zatímco analytici čekali její zpomalení. Jádrová inflace pak nečekaně stoupla nejvýše od roku 1992. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil britský statistický úřad (ONS).
Poprvé od roku 1961
Čistý dluh veřejného sektoru, s výjimkou dluhu státem kontrolovaných bank, činil 2,567 bilionu liber (71,5 bilionu Kč). To odpovídá 100,1 procenta HDP. Je to poprvé od roku 1961, kdy dluh překonal hranici 100 procent HDP, i když v době pandemie nemoci covid-19 byl tento údaj rovněž zaznamenán, ale pak byl revidován směrem dolů.
Podle ONS vládní půjčky v květnu činily 20,045 miliardy liber. Analytici dotazovaní agenturou Reuters očekávali, že čisté výpůjčky veřejného sektoru bez státních bank budou 19,5 miliardy liber.
Hlavní ekonom ONS Grant Fitzner uvedl, že ceny letenek stouply více než před rokem a v květnu byly na vyšší úrovni, než je obvyklé. K tomu, že inflace zůstala vysoká, podle něj přispěly také rostoucí ceny ojetých vozů, živých hudebních akcí a počítačových her.
Nejodolnější inflace
Inflace v Británii se ukázala být odolnější, než v ostatních předních vyspělých ekonomikách. Index spotřebitelských cen je nejvyšší ze zemí skupiny G7, druhá je Itálie s osmi procenty. Vysoká inflace představuje problém i pro premiéra Rishiho Sunaka, který slíbil, že do koce roku 2023 sníží tempo růstu cen na polovinu.
Zpráva o inflaci přichází den před zasedáním měnového výboru britské centrální banky Bank of England. Očekává se, že již po 13. za sebou zvýší banka hlavní úrokovou sazbu, a to na 4,75 procenta z 4,5 procenta.
zdroj: ČTK
