Vyhlídky globální ekonomiky se během posledních dní znovu zatemnily. Eskalace konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem totiž znovu otevřela scénář, který investoři dlouho považovali spíše za historickou připomínku než za reálné riziko -stagflace. Kombinaci vysoké inflace a slabého hospodářského růstu, která světovou ekonomiku ochromila v 70. letech, nyní připomíná prudký růst cen energií a rostoucí geopolitická nejistota.
Situace se vyostřila poté, co Írán prakticky uzavřel Hormuzský průliv – klíčovou námořní trasu, kterou prochází zhruba 20 % světových dodávek ropy. Jakmile se začaly objevovat zprávy o narušení energetických toků, ekonomové začali upozorňovat na možné důsledky pro inflaci, hospodářský růst i finanční trhy.
„Americká ekonomika nyní čelí druhému šoku podobnému stagflaci během jednoho roku,“ uvedl v komentáři Sal Guatieri, hlavní ekonom BMO Capital Markets. Podle něj může válka zvýšit inflaci, narušit energetické dodavatelské řetězce a oslabit důvěru investorů i podniků.
Co je stagflace a proč je pro ekonomiku nebezpečná
Stagflace označuje situaci, kdy ekonomika současně čelí vysoké inflaci, stagnujícímu hospodářskému růstu a často i rostoucí nezaměstnanosti. Jde o kombinaci, která je pro tvůrce hospodářské politiky mimořádně problematická.
Za běžných okolností totiž centrální banky reagují na vysokou inflaci zvýšením úrokových sazeb, aby ochladily poptávku. Pokud je však ekonomika zároveň slabá a trh práce ochlazuje, vyšší sazby mohou hospodářský útlum ještě prohloubit.
Právě tato dilemata dominovala ekonomické politice v 70. letech, kdy ropné šoky vyvolané geopolitickými konflikty způsobily prudký růst cen energií. Inflace tehdy v některých zemích dosáhla dvojciferných hodnot, zatímco ekonomika sklouzla do recese.
Současná situace některým ekonomům tyto historické paralely připomíná.
Čtěte také: Ropa je na dvouměsíčních maximech
Ropa jako spouštěč ekonomického šoku
Energetické trhy jsou na geopolitické konflikty mimořádně citlivé. Jakmile se objeví riziko narušení dodávek, ceny ropy obvykle reagují prudkým růstem.
To má rychlý dopad na celou ekonomiku.
Ropa totiž ovlivňuje nejen ceny pohonných hmot, ale také náklady na dopravu, výrobu a logistiku. Vyšší ceny energií se proto postupně promítají do širší inflace.
Analytici Pantheon Macroeconomics očekávají, že průměrná cena benzínu v USA by mohla vzrůst z přibližně 3 dolarů na 4 dolary za galon.
„Řidiči budou brzy platit čtyři dolary za galon benzinu, což sníží jejich reálný disponibilní příjem,“ uvedl hlavní americký ekonom společnosti Samuel Tombs.
Vyšší ceny energií přitom nepůsobí pouze na spotřebitele. Rostoucí náklady mohou zpomalit investice firem a snížit poptávku v celé ekonomice.
Fed může čelit nepříjemnému dilematu
Riziko stagflace by mohlo zásadně zkomplikovat rozhodování americké centrální banky. Federální rezervní systém má totiž dvojí mandát: udržovat stabilní ceny a nízkou nezaměstnanost.
Pokud inflace kvůli energetickému šoku znovu vzroste, Fed by teoreticky měl držet úrokové sazby vysoko. Pokud ale zároveň začne slábnout ekonomika a trh práce, mohlo by být nutné sazby snížit, aby podpořil růst.
Podle analytičky Danielly Hathorn z Capital.com by se proto mohly mezi představiteli Fedu prohloubit rozdíly v názorech.
„Někteří mohou argumentovat pro podporu slábnoucího trhu práce, jiní budou varovat před opakováním chyb minulosti příliš brzkým uvolněním měnové politiky,“ uvedla. Výsledkem by mohl být rozpolcený Fed a vyšší volatilita na trzích.
Čtěte také: Konflikt v Íránu a akciové trhy: Proč roste cena ropy a co to znamená pro investory
Proč dnešní situace nemusí být kopií 70. let
Přestože paralely s minulostí existují, řada ekonomů upozorňuje na zásadní rozdíly.
Podle analytiků Deutsche Bank jsou dnes Spojené státy významným producentem ropy, což snižuje jejich závislost na dovozu. To znamená, že energetický šok by nemusel být tak silný jako během ropných krizí před padesáti lety.
Dalším rozdílem jsou inflační očekávání. Spotřebitelé dnes většinou předpokládají, že inflace v dlouhodobém horizontu zůstane relativně nízká. To snižuje riziko takzvané mzdově-inflační spirály, která v 70. letech výrazně přispěla k dlouhodobému růstu cen.
„Zda se historie bude opakovat, závisí především na tom, jak dlouho konflikt potrvá,“ uvedl Jim Reid, šéf globálního makroekonomického výzkumu Deutsche Bank.
Co sledují finanční trhy
Finanční trhy zatím nepředpokládají dlouhodobý energetický šok. Futures kontrakty naznačují, že se cena ropy za 12 měsíců pohybuje kolem 75 dolarů za barel, což signalizuje očekávání relativního uklidnění situace.
Analytici z Oxford Economics proto zatím své makroekonomické prognózy výrazně nemění.
Podle jejich hlavního analytika Johna Canavana by dopad na americký HDP i inflaci měl být relativně mírný, pokud konflikt zůstane omezený a krátkodobý. V takovém scénáři by se akciový index S&P 500 mohl po skončení konfliktu vrátit k růstu.
Tři možné scénáře dalšího vývoje
Vývoj světové ekonomiky nyní bude záviset především na délce a intenzitě konfliktu.
1. Rychlé uklidnění situace
Pokud by vojenské operace rychle skončily, ceny ropy by pravděpodobně klesly a ekonomický dopad by byl omezený. Prezident Donald Trump naznačil, že právě takový scénář očekává, když uvedl, že vyšší ceny ropy jsou „malou cenou za odstranění íránské jaderné hrozby“.
2. Dlouhodobý energetický šok
Pokud by se narušení dodávek ropy protáhlo, inflace by mohla znovu zrychlit. To by zvýšilo tlak na centrální banky a mohlo by zpomalit globální ekonomický růst.
3. Geopolitická eskalace
Nejrizikovějším scénářem by byla širší regionální válka, která by ohrozila energetické dodávky z celého Blízkého východu. V takovém případě by mohly prudce růst ceny ropy, výnosy dluhopisů i volatilita na akciových trzích.
Zdroje:
https://finance.yahoo.com/news/mideast-war-risks-sending-global-165936639.html
https://www.theguardian.com/us-news/2026/mar/09/california-gas-prices-iran-war
