Spojené státy právě dnes zažívají prezidentskou inauguraci, která nemá obdoby. Média jistě zaplaví palcové titulky o nebývale komorním rázu ceremonie vlivem pandemie koronaviru i bezpečnostních opatření po nedávném napadení Kapitolu příznivci končící hlavy státu Donalda Trumpa. Jistě si rýpnou i do jeho demonstrativní osobní neúčasti na ceremonii. Jedno je ale jisté – do Bílého domu přichází Joe Biden, který se vedle řešení aktuálních témat zavázal rovněž k návratu původní klimatické strategie nastavené již Barackem Obamou.
Ačkoli cesta USA ke klimatické politice patrně nebude tak přímá, jak by se dalo z předvolebního programu nového amerického prezidenta číst, za jasný signál považuji návrat nejsilnější velmoci světa zpět k Pařížské dohodě, kterou se spolu s dalšími 195 zeměmi již jednou zavázaly přijmout. Cílem dohody je zpomalit globální oteplování, a to směřováním k uhlíkové neutralitě kolem roku 2050.
Nově zvolený prezident Biden slíbil alokovat astronomických 1,7 bilionu dolarů do čisté energetiky a dalších opatření „klimatické“ spravedlnosti a udržitelnosti. Přestože nebude snadné takový závazek plnit, základní předpoklady k tomu jsou více než příznivé a tato ambice není v rozporu ani se současnou ekonomickou situací, kdy svět strádá kvůli pandemii. Naopak, obnova hospodářství, je-li na dluh, dává smysl nikoliv tím, že se půjčka zkonzumuje, nýbrž tím, že se investuje. A čím dlouhodobější horizont taková investice má, tím podstatnější je, aby se na nic nečekalo a uskutečnila se už dnes, tady a teď.
Biden podle všeho není žádný naivní snílek, který by trpěl mesiášským komplexem. Dobře si uvědomuje jak změnu pohybu v oblasti velkého kapitálu, tak změnu v hodnotách voličů. Stejně tak reálnou a již značně naléhavou potřebu těchto investic. O tom prvním, tedy jak největší světové investiční fondy, včetně penzijních fondů, přeskupují svá aktiva ve prospěch dekarbonizace, jsem psal už vloni. O tom druhém referovaly v prosinci například New York Times: poprvé za dvě dekády považuje podle průzkumu veřejného mínění (Pew Research Center) nadpoloviční většina voličů klimatickou změnu za prioritu, kterou by se měl prezident USA zabývat. Ochrana životního prostředí v agendě dokonce předstihla i „pracovní místa“ a blíží se ke stálici na prvním místě, kterou zatím zůstává ekonomický růst. Pokud jde o třetí a neméně důležitý aspekt naléhavosti investic do obnovitelných zdrojů energie, pak lze odkázat například na sira Davida Attenborougha, a jeho nejnovější dokument Život na naší planetě.
Nový americký prezident, který klimatickou změnu údajně zmínil i během všech gratulačních telefonátů, jež přijal od státníků z řady zemí světa, tak nejde proti proudu, ale naopak nastavuje „normální“ politiku, kterou od něj valná část nejen americké, ale i světové veřejnosti očekává.
Kdy taková změna nastane v Česku, není jasné, ale že nastane, je neoddiskutovatelné. Je totiž nevyhnutelná. Naše skupina SOLEK patří mezi ty, kteří už před mnoha lety rozjeli investice do čisté energetiky ve velkém a nespoléhali se na dotace, nýbrž na trh. Přínosy pro klima, ekonomiku i energetickou bezpečnost jsou nesporné, ale čeští investoři je díky nepřízni domácích podmínek zatím realizují převážně v zahraničí. A to je myslím strašná škoda.
Zdeněk Sobotka, SOLEK
