Nejnovější propouštění v Deloitte nepředstavuje pouze další kolo firemních úspor. Je součástí širší proměny, kterou prochází globální poradenský sektor a odvětví profesionálních služeb po letech rychlého růstu, masivního náboru a zdánlivě neomezené poptávky po digitální transformaci.
Britská pobočka Deloitte připravuje program dobrovolných odchodů, který by se mohl dotknout až 175 zaměstnanců auditorské divize, především manažerů a asistentů manažerů. Podle Bloomberg Tax firma tento krok spojuje s neobvykle nízkou fluktuací a stagnujícími tržbami, kvůli nimž mají některé části společnosti více zaměstnanců, než odpovídá současné poptávce.
Samostatně nemusí tyto škrty působit příliš významně, zejména v organizaci, která po celém světě zaměstnává stovky tisíc lidí. Ve spojení s předchozím propouštěním v poradenských službách, tlakem na státní zakázky a podobnými kroky konkurentů však ukazují na zásadnější změnu: poradenský boom z období pandemie skončil.
Propouštění v Deloitte odráží širší proměnu odvětví
Poradenský sektor během pandemie covidu-19 a bezprostředně po ní rychle rostl. Firmy potřebovaly externí odborníky, kteří by jim pomohli reorganizovat dodavatelské řetězce, přesunout provoz do online prostředí, zavádět cloudové technologie a reagovat na nové regulatorní, personální a kybernetické výzvy.
Poradenské společnosti tomu přizpůsobily nábor. Jejich obchodní modely počítaly s tím, že poptávka po velkých transformačních projektech zůstane vysoká a zaměstnanci budou nadále odcházet přibližně stejným tempem jako dříve. Když však fluktuace zpomalila a klienti začali být opatrnější, firmy se ocitly s větším počtem pracovníků, než jejich zásoba zakázek vyžadovala.
Aktuální propouštění v Deloitte tuto nerovnováhu dobře ilustruje. Společnost na globální úrovni stále roste, výsledky jednotlivých trhů a segmentů se však stále více rozcházejí.
Podle globálních finančních výsledků Deloitte dosáhla firma ve finančním roce 2025 tržeb 70,5 miliardy dolarů, což představovalo meziroční růst přibližně o 5 %. Celosvětový počet jejích zaměstnanců zároveň překročil hranici 470 tisíc.
Současně Deloitte vyčlenila více než tři miliardy dolarů na investice do generativní umělé inteligence do roku 2030. Peníze mají být podle firemní Global Impact Report 2025 použity na proměnu interního fungování, vývoj nových produktů a změnu způsobu poskytování služeb.
Situace ve Velké Británii byla méně příznivá. Deloitte UK uvedla, že její tržby v roce končícím v květnu 2025 klesly o jedno procento na 5,68 miliardy liber. Nejvýraznější pokles zaznamenala divize Technology and Transformation, jejíž tržby se snížily o 10 %, z 1,86 miliardy na 1,67 miliardy liber. Důvodem bylo odkládání nebo přehodnocování velkých transformačních projektů ze strany klientů, jak vyplývá z oficiálních britských finančních výsledků společnosti.
Tento rozdíl je zásadní. Deloitte nečelí existenční krizi. Spíše přesouvá zaměstnance a investice z oblastí, kde poptávka slábne, do segmentů spojených s umělou inteligencí, automatizací, kybernetickou bezpečností, regulací a specializovanými digitálními službami.
Čtěte také: Automobilka Porsche se chystá zrušit dalších 4 000 pracovních míst!
Státní výdaje už nejsou zaručeným motorem růstu
Poradenství pro veřejný sektor bylo dlouho považováno za stabilní zdroj dlouhodobých příjmů. Vlády pravidelně využívaly velké společnosti poskytující profesionální služby při technologických projektech, zavádění veřejných politik, zadávání zakázek, modernizaci zdravotnictví nebo reformách státní správy.
Tento vztah se však stává politicky i finančně citlivějším.
Ve Spojených státech Deloitte oznámila propouštění v divizi zaměřené na vládní a veřejné služby poté, co federální úřady zvýšily tlak na dodavatele, aby snižovali náklady na stávající projekty. Jak uvedl The Wall Street Journal, společnost označila redukci za omezenou a spojila ji se zpomalujícím růstem, měnícími se požadavky vlády a nízkou dobrovolnou fluktuací zaměstnanců.
Tlak se neomezuje pouze na Spojené státy. V Austrálii klesla hodnota nových federálních zakázek udělených společnostem Deloitte, EY, KPMG a PwC z 637 milionů australských dolarů v roce 2024 na 348 milionů v roce 2025, vyplývá z analýzy vládních tendrů agentury Reuters.
Austrálie se navíc po několika kauzách souvisejících s řízením a ochranou důvěrných informací přiklání k přísnějšímu dohledu nad takzvanou velkou čtyřkou. Vláda zvažuje silnější regulační kontrolu a diskutovala také o možném oddělení auditorských a poradenských aktivit, informovala agentura Reuters v červenci 2026.
Vlády, které čelí vysokému zadlužení, slabému hospodářskému růstu a tlaku na zlepšování veřejných služeb, jsou stále méně ochotné schvalovat nákladné poradenské zakázky bez jasně měřitelných výsledků. Poradenství pro veřejný sektor nezmizí, kontrakty však pravděpodobně budou menší, přísněji kontrolované a častěji navázané na konkrétní výsledky.
Umělá inteligence mění obchodní model poradenství
Ekonomické zpomalení samo o sobě aktuální propouštění v Deloitte nevysvětluje. Způsob, jakým poradenské služby fungují, mění také umělá inteligence.
Tradiční poradenský model má tvar pyramidy. Velké množství juniorních zaměstnanců shromažďuje informace, připravuje prezentace, analyzuje tabulky a vytváří první návrhy. Menší skupina seniorních konzultantů následně výsledky interpretuje a představuje doporučení klientům.
Generativní umělá inteligence už dnes dokáže část této juniorské práce výrazně urychlit. Umí shrnovat dokumenty, analyzovat strukturovaná data, vytvářet finanční modely, kontrolovat smlouvy nebo připravovat předběžné zprávy.
Výsledkem nemusí být poradenský sektor bez zaměstnanců. Pravděpodobnější je odvětví, které bude potřebovat méně lidí na rutinní analytickou a administrativní práci, ale více specialistů s technickými znalostmi a hlubokou orientací v jednotlivých odvětvích.
Mezinárodní organizace práce odhaduje, že přibližně každý čtvrtý pracovník na světě působí v profesi, která je do určité míry vystavena generativní umělé inteligenci. Zároveň však upozorňuje, že většina zasažených pracovních míst se spíše promění, než zcela zanikne, protože lidský úsudek, dohled a komunikace zůstávají nezbytné.
Pro poradenské společnosti to představuje složité přechodné období. Umělá inteligence může zvýšit produktivitu, klienti ale budou očekávat, že se část úspor projeví také v nižších cenách. Firmy proto mohou realizovat projekty s menšími týmy a současně nabírat selektivněji na pozice v oblasti datového inženýrství, kybernetické bezpečnosti, regulace, oborových znalostí nebo zavádění AI.
Mezi nejvíce zasažené oblasti může patřit nábor absolventů. Pokud umělá inteligence omezí potřebu základních rešerší, zpracování dat a přípravy prezentací, poradenské firmy mohou přijímat méně juniorních analytiků a více soutěžit o zkušené specialisty.
Čtěte také: Udržitelné investice 2026: Mezi favority patří JYP Entertainment i Nvidia
Co zpomalení poradenství vypovídá o firemních investicích
Poptávka po poradenských službách často slouží jako předstihový ukazatel důvěry firem v ekonomiku. Společnosti si najímají konzultanty, když připravují akvizice, vstupují na nové trhy, zavádějí technologické systémy nebo mění svou organizační strukturu.
Pokud vedení firem poradenské projekty odkládá, obvykle to znamená nejistotu ohledně budoucích příjmů, nákladů na financování nebo celkového ekonomického vývoje.
Deloitte UK připustila, že ekonomická a geopolitická nejistota vedla klienty k větší kontrole nákladů a odkládání investic do rozsáhlých transformačních programů. Desetiprocentní pokles tržeb divize Technology and Transformation tak vypovídá i o širším trendu: firmy jsou méně ochotné schvalovat drahé, víceleté projekty, jejichž návratnost se obtížně měří.
Červencový výhled Mezinárodního měnového fondu z roku 2026 počítá s růstem světové ekonomiky o 3 % v roce 2026 a o 3,4 % v roce 2027. MMF popisuje výhled jako nerovnoměrný. Geopolitické konflikty mají zatěžovat ekonomiky závislé na dovozu energií, zatímco poptávka spojená s umělou inteligencí podporuje země zapojené do globálních technologických dodavatelských řetězců.
Takové prostředí nemusí nutně znamenat recesi, podporuje však opatrnost. Firmy nadále investují, zejména do umělé inteligence, cloudové infrastruktury, kybernetické bezpečnosti a regulatorního souladu. Menší zájem ale mají o široce pojaté transformační programy, jejichž finanční přínosy se mohou projevit až za několik let.
Konec poradenského boomu proto znamená také konec transformace pro transformaci samotnou. Firemní klienti stále více požadují projekty, které v relativně krátkém období sníží náklady, zvýší tržby nebo přinesou měřitelné zlepšení produktivity.
Co propouštění v Deloitte znamená pro zaměstnance v kancelářských profesích
Ekonomický význam propouštění v Deloitte nespočívá především v počtu zrušených pozic v jedné společnosti. Důležitější je to, co tento vývoj vypovídá o budoucnosti kvalifikované kancelářské práce.
Po mnoho let se zdálo, že kvalifikovaní zaměstnanci v kancelářských profesích jsou relativně chráněni před automatizací a restrukturalizací, které zasáhly průmysl, maloobchod a další části ekonomiky. Generativní umělá inteligence tento předpoklad začíná zpochybňovat.
Úkoly, které dříve vykonávali juniorní konzultanti, právníci, účetní nebo finanční analytici, mohou být stále častěji podporovány či částečně zpracovány systémy umělé inteligence. Zaměstnavatelé tak mohou fungovat s menšími týmy, zejména u pozic zaměřených na rešerše, dokumentaci a rutinní analýzu.
Tato proměna může omezit příležitosti pro absolventy vysokých škol. Velké poradenské a auditorské společnosti tradičně fungovaly jako místa, kde zaměstnanci získávali zkušenosti a následně přecházeli do bankovnictví, technologií, státní správy nebo firemního vedení.
Menší nábor juniorních pracovníků by proto mohl časem ovlivnit dostupnost zkušených odborníků napříč několika odvětvími. Zároveň může ztížit vstup do prestižních kancelářských profesí absolventům bez silných osobních a profesních kontaktů.
Současně pravděpodobně poroste poptávka po zaměstnancích, kteří dokážou kombinovat technologické dovednosti s úsudkem, komunikací a specializovanými znalostmi. Nejcennějšími konzultanty už nemusí být ti, kteří připraví nejvíce prezentací nebo tabulek, ale lidé schopní určit, které problémy je potřeba řešit, posoudit výstupy umělé inteligence a přesvědčit organizace k zavedení obtížných změn.
Širší dopady na globální ekonomiku
Dlouhodobější zpomalení poradenského trhu by mohlo světovou ekonomiku ovlivnit několika způsoby.
Slabší poptávka po poradenství může signalizovat, že firmy odkládají investice, akvizice nebo expanzi do zahraničí. Dopady se mohou následně přenést na poskytovatele softwaru, personální agentury, vlastníky komerčních nemovitostí a další profesionální služby závislé na firemní aktivitě.
Poradenství podporované umělou inteligencí by zároveň mohlo zvýšit produktivitu tím, že profesionální služby zrychlí a zlevní. Menší firmy, které si dříve nemohly dovolit služby velké poradenské společnosti, mohou získat přístup k analytickým a strategickým nástrojům, jež byly dříve vyhrazeny především velkým korporacím.
Přínosy však pravděpodobně nebudou rozděleny rovnoměrně.
Podle World Investment Report 2026 vydané Konferencí OSN o obchodu a rozvoji vzrostly globální přímé zahraniční investice v roce 2025 o 6 % na přibližně 1,6 bilionu dolarů. Organizace však upozornila, že oživení zůstalo křehké, úzce zaměřené a nerovnoměrně rozložené mezi jednotlivé země a odvětví.
Poradenské společnosti budou pravděpodobně postupovat podobně. Mohou expandovat v zemích s dostupnými technologickými talenty, nižšími provozními náklady nebo rychle rostoucím firemním sektorem, zatímco v pomalejších a dražších ekonomikách budou svou kapacitu omezovat.
To by mohlo urychlit přesun analytické a podpůrné práce do levnějších mezinárodních servisních center. Vysoce hodnotné poradenské pozice se naopak mohou stále více koncentrovat v hlavních finančních a technologických centrech.
Skutečně globální poradenský boom skončil?
Bylo by zavádějící interpretovat propouštění v Deloitte jako důkaz, že se poradenský sektor hroutí. Deloitte zůstává vysoce ziskovou společností, její globální tržby nadále rostou a poptávka po expertize v oblasti umělé inteligence, daní, kybernetické bezpečnosti a regulace zůstává vysoká.
Končí však představa, že poradenské společnosti mohou růst jednoduše tím, že přijmou více zaměstnanců a budou klientům účtovat stále větší projektové týmy.
Další fázi odvětví budou určovat menší týmy, vyšší míra automatizace, přísnější požadavky na výkon a větší tlak na prokazování měřitelné hodnoty. Tradiční poradenské služby budou stále více soupeřit se softwarovými platformami, specializovanými menšími firmami a interními transformačními týmy samotných společností.
Pro globální ekonomiku je tento vývoj současně varováním i příležitostí.
Varováním je skutečnost, že firmy zůstávají opatrné při investování a jsou ochotné rušit kvalifikovaná kancelářská místa i bez hluboké celosvětové recese. Příležitostí je naopak možnost, že produktivnější a technologicky vyspělejší poradenské služby pomohou podnikům rychleji se přizpůsobovat, lépe se rozhodovat a fungovat efektivněji.
Poradenský boom možná končí, poptávka po odborných radách však nikoliv. Rozdíl spočívá v tom, že klienti už nechtějí platit především za odpracované hodiny, počet konzultantů a prezentace. Chtějí měřitelné výsledky. Poradenské společnosti, které je nedokážou přinášet rychleji a s nižšími náklady, proto mohou čelit dalšímu propouštění a restrukturalizaci.
