Tajemství, které kryptosvět fascinuje už více než patnáct let, znovu ožívá. Americký deník The New York Times přišel s vlastní investigací, podle níž by se za pseudonymem Satoši Nakamoto mohl skrývat britský kryptograf Adam Back. Ten však tvrzení dlouhodobě odmítá – a popřel ho i po zveřejnění článku.
Kdo stojí za bitcoinem
Bitcoin je nejznámější a nejpoužívanější kryptoměnou na světě, přesto jeho skutečný tvůrce zůstává neznámý. Od svého spuštění 3. ledna 2009 funguje jako decentralizovaný systém bez centrální autority, která by řídila množství peněz v oběhu nebo kontrolovala transakce. Právě tato vlastnost stojí v jádru jeho filozofie – nikdo, ani vlády, ani samotný autor, by neměl mít možnost měnu ovlivňovat, cenzurovat nebo znehodnocovat.
Za vznikem bitcoinu stojí anonymní vývojář nebo skupina vývojářů vystupující pod pseudonymem Satoši Nakamoto. Ten v říjnu 2008 publikoval dokument „A Peer-to-Peer Electronic Cash System“, ve kterém popsal technologii decentralizované digitální měny. O dva roky později, v roce 2011, pak z veřejného prostoru zmizel a od té doby o sobě nedal vědět.
Mohlo by vás zajímat: Kdy bude halving Bitcoinu? Datum dalšího snížení odměny za těžbu se blíží
Stopy vedou k britskému kryptografovi
Podle investigace The New York Times by mohl být tímto tajemným tvůrcem Adam Back, britský kryptograf a jeden z výrazných představitelů raného kryptografického hnutí. Deník se opírá o kombinaci historických dokumentů, stylu psaní i odborného zázemí.
Back se dlouhodobě pohyboval v komunitě tzv. cypherpunků, která od počátku 90. let prosazovala ochranu soukromí prostřednictvím kryptografie. Stejně jako Satoši Nakamoto byl odborníkem na asymetrickou kryptografii a zabezpečení počítačových sítí. Oba se také věnovali problematice e-mailového spamu a navrhovali podobná řešení, jak jej omezit.
Zásadní roli hrají i e-mailové výměny z konce 90. let, v nichž Back popisoval myšlenku elektronické hotovosti nezávislé na vládních institucích. V těchto diskusích navrhoval decentralizovanou síť uzlů, která by fungovala i v případě pokusu o její ovládnutí – princip, který se později stal klíčovým pilířem bitcoinu.
Podobný vzorec chování i načasování
Investigace poukazuje také na zajímavé časové souvislosti. Satoši Nakamoto po spuštění bitcoinu strávil zhruba dva a půl roku jeho vývojem, než v roce 2011 zmizel. Adam Back se naopak dlouhé roky aktivně účastnil diskusí o elektronických penězích v rámci cypherpunk komunity, ale v době, kdy byl bitcoin v roce 2008 představen, byl podle NYT překvapivě neaktivní.
Krátce po Satošiho zmizení se však Back znovu objevuje a publikuje svůj první příspěvek o bitcoinu. Právě tento „obrácený vzorec“ považují autoři za další z nepřímých důkazů.
Mohlo by vás zajímat: Bitcoin kalkulačka: jednoduchý nástroj, který ukazuje skutečnou hodnotu investice
Back obvinění odmítá
Sám Adam Back ale jakékoli spojení se Satošim Nakamotem opakovaně popírá. Na přímý dotaz BBC i po zveřejnění článku uvedl, že tvůrcem bitcoinu není. Skeptický postoj zaujal už dříve, když v roce 2024 na sociální síti X napsal, že nikdo neví, kdo Satoši je – a že je to vlastně dobře. Na výzvu jednoho z uživatelů, aby se přiznal, reagoval stručně: „Já to nejsem.“
Zajímavostí je, že Back patřil mezi první lidi, kteří od Satošiho Nakamota obdrželi e-mail. Už v roce 2016 ho jako možného autora bitcoinu označil také deník Financial Times, a to vedle dalších jmen, jako jsou Nick Szabo nebo Hal Finney.
Identita, která možná nikdy nebude odhalena
Otázka, kdo skutečně stojí za vznikem bitcoinu, zůstává i přes nové indicie nezodpovězená. V minulosti se k autorství přihlásil například australský podnikatel Craig Wright, své tvrzení ale nikdy nedoložil důkazy. Když Back označil Wrighta za nepravého Nakamota, spor skončil u soudu – Wright žalobu stáhl a musel uhradit náklady řízení.
Případ Adama Backa tak zůstává další kapitolou v dlouhé řadě spekulací. A i když investigace The New York Times přináší nové argumenty, definitivní odpověď stále chybí. Možná i proto část komunity věří, že anonymita Satošiho Nakamota není slabinou, ale naopak jedním z pilířů celého systému.











